Mšeno - Překvapivý nález dílny na zpracování železné rudy ze 14. století čekal archeology, kteří zkoumali střed města Mšeno na Mělnicku. Objevili dvě pece, zastřešený pracovní prostor a odpadní jámu. Nález je ojedinělý a jeho výlučnost spočívá také v poloze dílny mezi kostelem a náměstím, protože provozy pracující s ohněm či zápachem se ve středověku zřizovaly dále od center sídlišť.
V centru středověkého Mšena fungovala dílna na zpracování rudy
Záchranný výzkum ve Mšeně vyvolala revitalizace historického jádra města. Podílí se na něm Archeologický ústav v Praze ve spolupráci s muzeem v Mělníku, Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a občanským sdružením Syrakus.
Náměstí Míru, kde archeologové nečekali žádné překvapení, bylo naopak poseto zahloubenými středověkými a novověkými objekty. Nejstarší jsou zemnice z druhé poloviny 13. století, které mají pravoúhlé půdorysy. Pozdější zahloubené objekty ze 14. až 19. století mají půdorysy nepravidelné.
Jejich výplň tvoří ve většině případů spálený materiál a suť. Archeologové soudí, že jde pravděpodobně o hliníky, odkud se těžila spraš na stavbu nových domů po požárech. Hliníky byly pak zasypávány materiálem z požářišť.
Archeologický výzkum ve Mšeně
Písemné prameny připomínají Mšeno od sklonku 13. století jako královskou ves, od poloviny 14. století jako městečko (oppidum) v majetku Ronovců. Archeologové sledovali proměnu původní vsi v městečko a jeho další vývoj až do dnešní podoby. Novověké dějiny městečka nebyly klidné, v 18. a 19. století postihly Mšeno čtyři desítky požárů, dva z nich (1670 a 1867) byly katastrofické, shořel kostel, radnice i domy kolem náměstí.