Ústavní soud: Zákon o podpoře fotovoltaiky napadl další stěžovatel

Brno - Ústavní soud obdržel další stížnost týkající se fotovoltaických elektráren. Jiří Svoboda z Brna v ní poukazuje na údajně špatný výpočet podpory elektrické energie z těchto zařízení. Zákon sice stanoví patnáctiletou návratnost investic, v reálu je však tato doba o něco kratší. To má podle Svobody za výsledek zdražení cen elektřiny ve prospěch podnikatelů se solární energií.

Energetický regulační úřad podle Jiřího Svobody nastavil výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren tak, že návratnost investic na jejich výstavbu je deset až jedenáct let. V zákoně přitom stojí, že výše výkupní ceny a zelených bonusů za elektřinu z podporovaných zdrojů stanoví úřad tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic. Úřad na dotazy České televize nereagoval.

„Zkrácením doby návratnosti investic došlo jednak k navýšení cen elektřiny zhruba o 30 procent a jednak k nebývalému nárůstu počtu fotovoltaických elektráren,“ uvedl Svoboda. Navrhuje proto zákon o podpoře tohoto druhu energie zrušit a přepracovat tak, aby doba návratnosti investic byla skutečně patnáct let.

Podle právního zástupce Svobody by vyhovění této stížnosti fotovoltaiky nijak nepoškodilo. „Naopak se naplní legitimní očekávání společnosti, která bude muset za fotovoltaickou elektřinu platit pouze cenu určenou podle zákona,“ tvrdí advokát Alois Deutsch.

Je dodatečné zdanění solární energie nezákonné?

Nebývalý rozmach solárních elektráren v České republice se pokusili nedávno zastavit politici pomocí novely zákona, která dodatečně zdaňuje výnosy z lesklých panelů. Na Ústavní soud se však kvůli tomu už obrátila skupina senátorů. Jejich stížnost je postavená naopak ve prospěch majitelů těchto elektráren. Tvrdí, že zpětné zdanění není možné, a obávají se arbitráže proti České republice.

Střet těchto dvou protichůdných stížností může mít podle Svobodova advokáta negativní dopad na celou společnost. „Vytvoří se tím velmi nebezpečný precedens, kdy státní správa v rozporu se zákonem beztrestně organizuje bezdůvodné obohacování soukromých subjektů ve výši stovek miliard korun na úkor společnosti,“ myslí si Deutsch.

Ústavní soud by měl vyhlásit nález v této záležitosti ještě v letošním roce. U čerstvé stížnosti Jiřího Svobody ale bude nejdříve rozhodovat, zda ji vůbec přijme. „Podobných stížností obdržel Ústavní soud desítky. Většinu z nich ale odmítl z procesních důvodů,“ řekl mluvčí Vlastimil Göttinger. Zda se soud bude stížností Jiřího Svobody dál zabývat, rozhodne do několika týdnů.