Rodina Salmů se kvůli knize soudí s ředitelkou muzea

Brno - Restituční případ rodiny Salmů se dostal znovu před soud. Tentokrát ovšem ne kvůli požadavku potomků šlechtického rodu o navrácení majetku, nýbrž kvůli ochraně osobnosti již zesnulého starohraběte Huga Salma. Dcery někdejšího majitele rájeckého panství žalují ředitelku Muzea Blansko Evu Nečasovou za její výroky v publikacích věnovaných restitucím.

Potomci Huga Salma se domáhají už od roku 1992 navrácení majetku, který jim byl zabaven na základě takzvaných Benešových dekretů v roce 1945. Soudní spory stále trvají, a tak ještě není pravomocně rozhodnuto, jestli na navrácení majetku nárok mají, nebo ne. Oproti tomu kniha, proti které se Salmovi ohrazují, dospívá k jasnému závěru: potomci šlechtického rodu na restituci nárok nemají. Konkrétně proto, že Hugo Salm měl německé občanství a měl být dokonce členem nacistické NSDAP. Píše se to v knize CUI BONO RESTITUCE v pasáži ředitelky Muzea Blanska Evy Nečasové.

Dcery Huga Salma deset vět textu označují za lživé a dalších pět za nepřiměřeně kritické. Vadí jim například pasáž, kde Eva Nečasová píše, že Hugo Salm si v roce 1940 požádal o říšskoněmecké občanství z vlastní vůle a dostal ho. „Jsou tam buď polopravdy, nebo úplné výmysly. Nedopustím, aby mého otce někdo srovnával s Hitlerem. Za to bych žalovala každého,“ řekla u dnešního soudního líčení Marie Salmová. Společně se sestrou Idou Schoellerovou se po autorce domáhají písemné omluvy a žádají odstranění nepravdivých tvrzení a hodnotících úsudků.

CITACE Z TEXTU E. NEČASOVÉ:
(…) Na tomto místě se nabízí úvaha o tom, že jestliže Salmova předčasná smrt hypoteticky zabránila Ministerstvu vnitra, aby mu vydalo konečné rozhodnutí o československém občanství, což je Salmova smůla, mohla naopak tato smrt stejně tak dobře zabránit odsouzení tohoto muže mimořádným lidovým soudem jako zrádce a kolaboranta, což je naopak jeho štěstí. Použijeme-li tuto logiku, kterou se správní orgán ve věci Salmova údajného neprovinění řídí, dospějeme k šokujícímu závěru. Na otázku: „Provinil se Adolf Hitler svými činy proti lidstvu?“ musíme totiž odpovědět: „Nikoli, neprovinil, protože zemřel dříve, než nad ním Norimberský soud mohl vynést rozsudek.“


Evu Nečasovou žaloba překvapila. Stojí si za názorem, že ve svém textu nijak nepochybila. „Jako ředitelka muzea jsem měla přístup ke všem dokumentům, ostatní materiály, které v knize cituji, jsem si vyhledala v archivech. Všechno mám podloženo. Do žádných spekulací jsem se rozhodně nepouštěla,“ tvrdí autorka.

Nečasová se o historii rodu dlouhodobě zajímá. Její stať má 21 stran textu a 29 obrazových příloh. Publikace vyšla ve dvou vydáních, v nákladu asi 1 500 výtisků. Jedná se o sborník pěti velkých restitučních sporů zpracovaných různými autory.

Text omluvy, kterou Salmovi požadují po ředitelce Muzea Blansko Evě Nečasové

Omlouvám se za svoje nepravdivé výroky o Vašem otci, panu Hugovi Nikolausovi Salm-Reifferscheidtovi, narozeném dne 14. 10. 1893 a  zemřelém dne 2. 3. 1944, že:

  1. pozbyl československé občanství dle ustanovení dekretu č. 33/1945. Pozbyl ho dle § 1 odst. 1 tohoto dekretu nabytím říšskoněmeckého občanství a současně i dle § 1 odst. 2 z důvodu své německé národnosti,
  2. odvolání H. Salma bylo pravomocně zamítnuto, a to na základě existence dochovaných sčítacích archivů, které dokládají, že H. Salm se v roce 1930 a následně ještě jednou v roce 1939 přihlásil k národnosti německé a takto vstupoval do okupace,
  3. pokud existovalo Salmovo osvědčení „B“, pak z tohoto dokumentu nevyplývaly žádné nároky na uznání jeho občanství,
  4. veškerá odvolání (rozuměj i Huga Salma a jeho pozůstalosti po smrti) byla zamítnuta a Leopoldina S. R. nakonec souhlasí o ukončeném řízení (pochází z 18. 8. 1952),
  5. komunisté nesebrali majetek Salmům, majetek sebral Salmům prezident Beneš, a to v souladu s Postupimskou dohodou a Pařížskou reparační dohodou, nařizující konfiskovat „německý majetek v cizině“,
  6. žádný správní ani soudní orgán se nezabýval potvrzením či vyvrácením podezření z členství v nacistických organizacích H. Salma,
  7. H. Salmovi bylo dne 30. 8. 1940 uděleno říšské občanství,
  8. dle obsahu „Fragebogenu“ dne 30. 4. 1940 H. Salm obdržel občanský průkaz Německé říše,
  9. Hugo Salm vstoupil dne 1. 1. 1940 do DAF (Deutsche Arbeit Front), BDO (Bund Deutscher Osten), byl členem Kriegerkameradschaft a NSDAP,

které jsem uvedla ve své stati s názvem: „KAPITOLA I KAUZA SALM –REIFFERSCHEIDT“ v publikaci s názvem „QUI BONO RESTITUCE I“, zveřejněné v roce 2006 a v r. 2007 v totožném rozsahu v publikaci s názvem „QUI BONO RESTITUCE II“.


Takzvaná postmortální žaloba je v Česku raritou. „Sám jsem se s ní zatím nesetkal,“ řekl soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška, který případ dostal na starost. Postmortální žaloby na ochranu osobnosti podává v posledních letech také Stalinův vnuk. Ruské soudy je zatím pokaždé zamítly.

Byl Hugo Salm Čechoslovák, nebo Němec?

Salmové v minulosti patřili k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě, kam přišli z oblasti dnešního Beneluxu. Náležel jim titul starohrabě. Na Blanensku vlastnili několik tisíc hektarů půdy i s mnoha nemovitostmi - jejich majetek zahrnoval například zámky Blansko a Rájec nad Svitavou či Moravský kras.

V restitučním sporu hraje významnou roli československé občanství Huga Salma. V roce 1997 sice pražský městský soud uznal, že Salm po válce získal osvědčení o zachování československého občanství, zemřel však dříve, než mu bylo uděleno. O pět let později ale tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross rozhodl opačně a podobně postupoval i Nejvyšší správní soud. V srpnu 2005 pak sice verdikt ministerstva zrušil Ústavní soud, na jaře 2006 ale ministerstvo vnitra svoje zamítnutí zopakovalo.

Soud další jednání odročil na 21. října.