Archeologové našli v klášteře v Teplé základy kostela

Plzeň - Na základy dosud neznámého středověkého kostela nebo kaple a na navazující stavbu narazili minulý týden plzeňští archeologové při výzkumu kláštera v Teplé na Karlovarsku. Není vyloučeno, že stavba mohla být ještě před vznikem kláštera na konci 12. století sídlem blahoslaveného Hroznaty, informoval dnes Karel Nováček z katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity, jež se na průzkumu podílí.

Na pozůstatky zděných základů, podle půdorysu pocházejících z románského období, narazili archeologové asi 80 metrů od klášterního kostela. Z klášterních pramenů je ale kromě klášterního chrámu známá už jen jedna středověká církevní stavba, a to kaple Všech svatých a Čtrnácti pomocníků blízko hlavního vchodu. S nově nalezeným kostelem ale zřejmě nesouvisí.

„Jako pravděpodobné se nám tedy zdají dvě možnosti výkladu - buď byl náš nález součástí opatské rezidence z dob počátků kláštera, nebo máme před sebou stavbu z předklášterního období. V tom případě by se nabízela lákavá možnost spojit kapli a navazující stavbu se sídlem blahoslaveného Hroznaty,“ poznamenal Nováček.

Základy jsou ale značně porušené a bude obtížné rozhodnout, která varianta výkladu je pravděpodobnější. „Je dokonce možné, že budou platit obě. Z pramenů jsme dobře informováni o privilegovaném postavení velmože Hroznaty v konventu, který založil. Není vyloučeno, že jeho sídlo sloužilo po jeho smrti jako sídlo opatské,“ doplnil archeolog Radek Široký ze společnosti ZIP, která se na výzkumu také podílí.

Nejnovější nález poznamená záchranné práce. „Nález vzácného středověkého zdiva nám brání v použití navrženého způsobu zabezpečení konventních staveb proti vlhkosti,“ vysvětlil koordinátor obnovy kláštera Václav Maršík. Projektant proto bude muset navrhnout jinou variantu odvodnění, aby základy kostela zůstaly neporušené.

Premonstrátský klášter založil český šlechtic Hroznata v roce 1193. V klášteře nyní začíná jeho zásadní obnova, dotovaná z Evropské unie. Bude hrazena z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury, který na ni dá téměř 500 milionů korun. Nepůjde přitom jen o stavební obnovu, ale také o to, aby klášter dostal kulturní a vzdělávací náplň. Začíná se s rekonstrukcí základů jižního křídla kláštera a s odvodněním, které je největším problémem současného stavu. Archeologický průzkum v klášteře začal loni, práce na obnově kláštera mají skončit v roce 2014.