Nové rozdělení Šumavy zpečetí kulatý stůl

Praha/Vimperk – Ministerstvo životního prostředí připravilo nový zákon o Národním parku Šumava. Nově stanoví rozdělení zón včetně nejpřísněji chráněných prvních zón. Ministerstvo zdůvodňuje svůj krok potřebou intenzitu ochrany přírody v jednotlivých částech Šumavy pevně stanovit tak, aby zóny zůstaly nadále neměnné. Aby však ukončilo období, kdy se hranice prvních zón mění takřka plynule, dopouští se samo další razantní úpravy. O připravované podobě zákona by dnes měl proběhnout další tzv. kulatý stůl zástupců ministerstva, místních samospráv a ekologických organizací, od kterého by měla vyplynout konečná podoba zákona.

Nový zákon počítá s tím, že šumavské první zóny budou nově pokud možno co nejkompaktnější a zůstanou bezzásahová. Podle náměstka ředitele Správy Národního parku a CHKO Šumava Jiřího Mánka by mělo být na celém území Šumavy celkem pět velkých bezzásahových oblastí. „Je to komplex Modravských slatí, který navazuje na Národní park Bavorský les a spolu s jádrovou oblastí parku Bavorský les vytváří velmi kompaktní a velkou plochu, kde probíhají přírodní procesy. Pak je to Mrtvý luh podél řeky Vltavy nebo třeba Trojmezí,“ vyjmenoval Jiří Mánek část navrhovaných prvních zón. K nim by mělo přibýt 26 „satelitů“ – menších bezzásahových oblastí, které přežily staletí lidských zásahů do hor.

Některá místa však o nejpřísnější ochranu přijdou. Oblastí, které ochranáři označují za „satelity“, je dnes 135. „Celou řadu satelitů zcelujeme ve větší. Některé miniaturní plošky – třeba jsou to malá rašeliniště – nebudou zařazeny do první zóny. Jsou to malé ostrůvky,“ přiznal náměstek ředitele NP. Zdůraznil ale, že přísně chráněna jsou veškerá území parku – včetně těch, která nejsou zařazena do první zóny. Navíc vznikne tzv. zóna IIA, která se časem opět začlení do prvních zón. „Ve finále – asi za 45 let – budou ostrůvky zceleny do kompaktních bloků. Nemyslím si, že by nějakým způsobem byly vynechány současné první zóny,“ dodal Mánek.

Nové rozdělení největšího českého pohoří vznikalo s přispěním Správy Národního parku a CHKO Šumava, místních samospráv nebo ekologických organizací. Každá strana také přišla s vlastním návrhem členění. „Plzeňský kraj předkládal svůj vlastní návrh zákona s vlastní zónací – předkládali 18 procent první zóny. Ministerstvo životního prostředí spolu se Správou Národního parku Šumava připravilo zónaci, která říká, že nejcennější části zařazené do první zóny by mělo být 24 procent, byly i některé iniciativy, které připravovaly zónaci s první zónou až 40procentní,“ shrnul Jiří Mánek.

Plzeňskému kraji se nelíbí především plán na převedení zón IIA do první zóny. „Zóna IIA se jedním škrtem pera úředníka z Prahy opět stane první zónou,“ poznamenal hejtman Milan Chovanec. Není také zcela jisté, zda se proti návrhu nového šumavského členění nepostaví aktivisté. Představa ministerstva životního prostředí o rozsahu prvních zón je asi poloviční oproti jejich představám. Nejspíš se ale podaří najít kompromis. „Myslím, že to spěje ke zdárnému konsenzu,“ podotkl náměstek ředitele Správy NP Šumava.