Po 160 letech se Masarykovo nádraží opět slavnostně otevřelo

Praha – Masarykovo nádraží, kde končí linky pražské příměstské železniční dopravy od východu a severu, má zrekonstruovanou dvoranu. Po roce tak skončila první etapa opravy celé stanice, skupina Masaryk Station Development, která práce financovala, zaplatila za renovaci dvorany 60 milionů korun.

Pro cestující, kteří do Prahy dojíždějí z okolních obcí nebo okrajových čtvrtí a Masarykovým nádražím denně procházejí, znamená znovuotevření dvorany to, že nebudou muset používat boční vchod a na tramvajovou zastávku před nádražím se opět dostanou přímo. Podle starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého je rekonstrukce velmi kvalitní a byla provedena obzvlášť citlivě s ohledem na historii nejstaršího dochovaného pražského nádraží i na současné potřeby cestujících. „Centrum Prahy je živý organismus a není to skanzen. Přesto je možné ukázat, že rekonstrukce, která tady proběhla, byla udělána velmi citlivě,“ podotkl starosta Lomecký.

Petr Palička z Penty:

„Rekonstrukci projektovali architekti Tichý a Kolářová, prováděcí projekt byl dělán společností SUDOP, investorem rekonstrukce byla společnost Masaryk Station Development.“


Lidem procházejícím dvoranou už také nehrozí, že jim na hlavu spadne střecha nebo některý ze sloupů, které ji podpírají. To nebylo vyloučeno před zahájením rekonstrukce, kdy byl celý objekt ve velmi kritickém stavu. Po pádu jednoho ze sloupů muselo střechu zabezpečovat provizorní dřevěné lešení. Starosta Prahy 1 proto zdůraznil, že byl nejvyšší čas s opravami začít, když připomněl léta diskusí, která pracím předcházela. Radnice doufá, že nezůstane jen u této rekonstrukce a dráhy s investiční společností Penta, která nedávno do konsorcia Masaryk Station Investment vstoupila, budou v rekonstrukci nádraží brzy pokračovat.

Masarykovo nádraží má po roční rekosntrukci opět halu.
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Prosklený prostor plný světla, který byl k nádraží dostaven v roce 1861, byl zrekonstruován s co největším ohledem na původní podobu. „Proměna této haly spočívá především v opravě historických prvků. Celá rekonstrukce, kterou prováděl Průmstav, byla dělána restaurátorským způsobem,“ shrnul Petr Palička ze společnosti Penta, která je majoritním vlastníkem Masaryk Station Development. V novém tak je střecha, základy sloupů, celá hala byla odvodněna a rekonstrukcí prošla kanalizace.

Architekt Zdeněk Lukeš:

„Nádraží vzniklo v letech 1844–1845 podle projektu Jana Pernera, podobu mu dal vídeňský architekt Anton Jüngling. Původně to byly dvě stavby, které byly propojeny dvoranou. Ve 20. letech přibyla ještě pošta. Zásadní přestavbu křídla v Hybernské dělal Kotěrův žák Antonín Parkman v letech 1938–1945.“


Masarykovo nádraží má po roční rekosntrukci opět halu.
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Rekonstrukce celého Masarykova nádraží však opravou dvorany teprve začala. Podle ředitele Českých drah Petra Žaludy je nutné urychleně pokračovat především rekonstrukcí zbytku výpravní budovy. Ta je dnes počmáraná a na řadě míst temná a ošklivá. Cestující navíc před jízdou mohou nakoupit pouze máloco, často navíc v pochybných podnicích. To vše by se mělo změnit. „Jak bude probíhat rekonstrukce té zbylé části, budou tam obchody, které odpovídají kultuře 21. století,“ slíbil Petr Žaluda. Podle Marka Dospivy z Penty budou práce pokračovat co nejdříve. „Je zpracován generel opravy celého nádraží. Navázat na tuto první by měla oprava sousední haly a také dokončení této haly, a to především podlahy – vytvoření kanálu, kterým budou vedeny instalace, které jsou provizorně zavěšeny pod střechou,“ přiblížil Dospivův kolega Palička.

Podle historika architektury Zdeňka Lukeše je dobře, že Masarykovo nádraží bude nadále plnit svůj původní účel a po diskusích v minulých letech o jeho budoucnosti padlo rozhodnutí zachovat na něm železniční provoz. Developerskou společnost dnes zajímá především okolí nádraží, které je zaplněno především chátrajícími sklady. „Z našeho pohledu se jedná o zajímavé území v centru Prahy, které dnes vypadá velmi neutěšeně – je to jakési předměstí v centru. Myslíme, že si to Praha nezaslouží a naopak si zaslouží, aby tady byl vytvořen normální kus města s ulicemi, obchody, kancelářemi – jak to ve městě bývá,“ shrnul Petr Palička.

Video Reportáž Richarda Samka
video

Reportáž Richarda Samka

Masarykovo nádraží je nejstarší dochovaná železniční stanice v Praze. Ačkoli dodnes stojí i budova zcela prvního pražského nádraží, které bylo na Brusce, to už svému původnímu účelu neslouží. Zato Masarykovo nádraží je dodnes vytížené, v současnosti však už pouze příměstskou dopravou. Jezdí odtud regionální linky do Kolína, Poděbrad, Mladé Boleslavi, Kralup nad Vltavou (a Ústí nad Labem) a Kladna. Z Masarykova nádraží také několikrát ročně stoupá dým, protože odtud jezdí i parní vlaky do železničního muzea v Lužné. Historie stanice byla ovšem velmi pohnutá, prošlo jednou významnou rekonstrukcí, kterou však zakončily prudké boje na konci druhé světové války, při kterých byla část stanice zničena.

Jeho dějiny také reflektují politické dějiny Československa a Česka, nádraží za 166 let své existence vystřídalo pět různých názvů, přitom hned třikrát se jmenovala Masarykovo.

Historický vlak do Lužné s lokomotivou 486.007
Zdroj: ČT24
Autor: Milan Dolejší

Vývoj názvu Masarykova nádraží

  • 1845–1862: Praha
  • 1862–1919: Praha-státní nádraží (změna kvůli výstavbě prvního konkurenčního pražského nádraží na Smíchově)
  • 1919–1940: Praha-Masarykovo nádraží (změna souvisela se vznikem nového státu)
  • 1940–1945: Praha-Hybernské nádraží (snaha potlačit tradici Československa v protektorátu)
  • 1945–1952: Praha-Masarykovo nádraží (návrat k předválečnému názvu)
  • 1952–1990: Praha-střed (snaha potlačit demokratickou tradici komunistickým režimem)
  • 1990–dodnes: Praha-Masarykovo nádraží (návrat k předválečnému názvu)