Lhota nemá miliony na kanalizaci, splašky končí v řece

Plzeň - Doplácíme na to, že jsme součástí Plzně, říkají obyvatelé plzeňské čtvrti Lhota. Vadí jim špatné podmínky k bydlení. Lhota zhruba s tisícovkou obyvatel totiž stále nemá kanalizaci a kvůli vypouštění splašků se kazí voda i ve studních. Řešením je nová kanalizace a čistička. Na tyto projekty však plzeňský magistrát nemá peníze.   

Obyvatelé plzeňské čtvrti Lhota čekají na kanalizaci marně již desítky let. „Každý měsíc odtud vyvezeme osmdesát až devadesát cisteren fekálií,“ uvádí traktorista obsluhující fekální vůz Jan Slavík. „My se tu topíme ve vlastních výkalech,“ zlobí se jedna z místních obyvatelek. 

Za každé vyvezení septiku platí obyvatelé Lhoty sedm set korun. Ne všichni si s tím ale lámou hlavu. „Někteří lidé vypouštějí splaškové vody do přírody,“ přiznává starostka Plzně-Lhoty Zdeňka Hončarová. „Myslím si, že je to katastrofa, protože splašky jdou do řeky,“ upozorňuje místní občan.  

Vypouštěnými fekáliemi už jsou kontaminované i studny s pitnou vodou. „Máme z vody kožní problémy,“ zdůrazňuje obyvatelka Lhoty. „Ta voda není vhodná ani na zalévání,“ dodává další. „Nechala jsem si udělat rozbor vody, výsledek byl velmi špatný,“ doplňuje třetí.   

Problémů s vyvážením fekálií se ve Lhotě hned tak nezbaví. Kanalizace by stála tři sta šedesát milionů a město na ni nemá peníze. „Problémem Lhoty je, že tam není dostatek přípojek, jak požadují dotační tituly EU,“ vysvětluje náměstek plzeňského primátora pro technickou oblast Petr Rund.  

Nedůstojné podmínky k životu jsou podle místních paradoxně důsledkem toho, že se Lhota připojila k Plzni. Kdyby zůstala samostatná, byla by součástí sousedního mikroregionu Radbuza, který na kanalizaci dotaci z Evropské unie peníze dostal. „Obce, které jsou součástí tohoto regionu, čističku a kanalizaci již mají,“ říká Zdeňka Hončarová. 

Městským obvodem je Lhota od roku 2003. Do té doby patřila jako vesnice k okresu Plzeň-jih.