Úředník z magistrátu milionářem. Kde se vzalo jeho bohatství?

Praha - Rozhodovat o desítkách miliard korun z veřejných prostředků hlavního města Prahy je mimo jiné jeden z úkolů ředitele Odboru městského investora. Plat takového úředníka je stejně jako u jiných pozic ve státní správě tabulkový. Dá se z tabulkového platu ředitele Odboru městského investora přesahující nyní třicet tisíc korun ušetřit za jedenáct let patnáct milionů korun? Bývalý ředitel tohoto odboru Josef Macko to dokázal.

Příběh Josefa Macka začíná v roce 1992. Tehdy se ve svých 37 letech stal ředitelem Odboru městského investora a tedy vládcem nad městskými miliardami a řídí takové akce, jako je například výstavba tunelu Mrázovka. Na výsluní zůstal až do voleb v roce 2002, neboť pak přišlo podezření z korupce. „Za působení pana Macka se objevila řada podezření z výstavby klientelistické sítě kolem veřejných zakázek zadávaných magistrátem. Objevily se tam některé důkazy o plýtvání a neefektivitě zadávaných veřejných zakázek,“ popisuje Martin Kameník z nevládní neziskové organizace Bezkorupce.

Markéta Reedová, bývalá náměstkyně primátora hl. m. Prahy

„Dá se říct, že je (ředitel Odboru městského investora) skoro mocnější než ředitel magistrátu.“


Josef Macko nakonec tedy magistrát opustil a vzápětí založil dvě firmy, v nichž vlastnil poloviční podíl a které hned po svém vzniku nakoupily velký majetek. První firma pana Macka koupila činžovní dům v centru Prahy, druhá firma koupila pozemek ve Vokovicích. Ze smluv, které je možné získat na katastrálním úřadě, lze vyčíst, že pan Macko musel mít zhruba patnáct milionů korun na nákup těchto nemovitostí. Kde vzal patnáct milionů korun, když podle mluvčí Českého statistického úřadu Bohumily Beranové se tabulkový plat vedoucích pracovníků orgánů státní správy a správních úřadů pohyboval v letech Mackova působení od devatenácti po jednatřicet tisíc korun měsíčně?

Napovědět může rozklíčování oněch koupí nemovitostí

Firma, ve které má Josef Macko zhruba poloviční podíl, koupila pozemek na stavbu domu v pražských Vokovicích v roce 2005 za 13 a půl milionu korun. Předchozí majitel, firma NIKA, ale tento pozemek koupil jen dva roky předtím za patnáct milionů. Firma Josefa Macka ho tedy získala o milion a půl levněji. Proč? Vysvětlení může být velice jednoduché. Firma NIKA je projekční kancelář, která od Josefa Macka dostala na magistrátu řadu zakázek.

Tereza Krásenská, mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

„Co se týká společnosti NIKA, tak od roku 1992 do roku 2002 s ní bylo podepsáno dvaadvacet smluv. Pak už následně pouze tři smlouvy, a to za působení nového ředitele Odboru městského investora, inženýra Tomana.“


Na koupeném pozemku poté jeho firma nechala postavit dům s luxusnímu byty. Druhá firma, ve které vlastní Josef Macko také polovinu, koupila činžovní dům jen pár set metrů od Václavského náměstí a následně ho zrekonstruovala na hotel.

Činžovní dům, který následně zrekonstruovala firma na hotel
Činžovní dům, který následně zrekonstruovala firma na hotel

Otázkám, kde tyto peníze sehnal, se Macko vyhýbá. Prohlásil však, že ale například vytváří umělecká díla. Jeden z největších odborníků na současné umění galerista Robert Hédervári však žádného Josefa Macka nezná. „Lidé, kteří jsou v současné malbě nebo v současném umění známí, tak ti se pohybují na aukčním trhnu všude, takže jsou obecně známí,“ konstatuje Hédervári.

Josef Macko, bývalý ředitel Odboru městského investora hl. m. Prahy

„Já podnikám. V čemkoliv. Mám spoustu činností. Jsem tak aktivní, že mám spoustu činností. Na rozdíl od jiných.“


Možná tak má Josef Macko štědrého donátora, který mu za jeho obrazy platí vysoké částky. Možná je geniání podnikatel, který dokáže i z mála vydělat desítky milionů korun. Dnes je velmi bohatý muž. Jisté ale je, že stejně efektivně nepracoval pro pražský magistrát. Ten se s jeho špatnou prací potýká dodnes, kdy se například řeší výstavba tunelového komplexu Blanka, u jehož počátku stál právě Macko.