Vědci už pošesté odjíždějí na Antarktidu

Brno - Poslední členové expedice se připravují na odjezd na ostrov Jamese Rosse na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity na stanici zamířili už pošesté. Na ostrově budou zkoumat klimatické změny, vliv oteplování na mechy nebo geologický vývoj ostrova. V polárních oblastech vědci zůstanou až do konce takzvaného antarktického léta. Návrat domů je tedy čeká v polovině března.

Povánoční výprava do polární oblasti se pro vědce z Masarykovy univerzity stala už malou tradicí přelomu roku. Rozhodně je ale nečeká žádné bezstarostné rozjímání v zasněžené krajině. Část čtrnáctičlenné skupiny vědců, mezi nimiž jsou i tři studenti doktorandského studia, se bude věnovat výzkumu geologického vývoje ostrova a klimatických změn. 

„Čeká nás především práce na ledovcích, na nichž budeme měřit změny ledovcové hmoty a jejich reakci na změny klimatu. Tyto informace nám pomáhají určit třeba to, jak rychle tají ledovce kvůli rostoucím teplotám na Antarktidě,“ řekl klimatolog Kamil Láska.

Biologická skupina bude zase sledovat dlouhodobý vliv oteplení na mechy a lišejníky. Výprava se také zaměří na zlepšení stavu stanice Johanna Gregora Mendela. K ní pracovníci přidají nový blok baterií a také systém na získávání pitné vody z ledovcových potoků. 

Podruhé se na ostrov Jamese Rosse vydá lékař, který pozoruje vlivy dlouhodobé zátěže v terénu na členy výpravy. „Tím, že jsou lidé tak dlouho spolu v extrémních podmínkách, tak se více semknou. Proto je příjemné tam být a pracovat,“ vysvětlil Láska.

Většina vědců už z České republiky odjela. Celá skupina se potká v Chile, odkud společně zamíří na ostrov Jamese Rosse. „Jsem zvědavý na to, jak bude vypadat po dlouhém období zimy území, kde budeme pracovat. Jestli je tam všechno při starém, kolik sněhových závějí se tam vyskytuje nebo jak komplikované tentokrát bude pohybovat se po ostrově,“ popsal Láska, který na ostrov jede už podesáté. 

Samostatnou českou výpravu Masarykova univerzita vypravuje už šestým rokem. I když se náklady na každého účastníka šplhají do řádu statisíců, z hlediska vědeckého přínosu se prý rozhodně vyplatí. „Zatím za těch šest let nemohu říct, že by některá z expedic byla neúspěšná nebo méně úspěšná. Zpravidla to vypadá tak, že každá z těch následující předčí naše předchozí očekávání,“ uvedl botanik Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty. Podle něj nebyl Ostrov Jamese Rosse nikdy systematicky zkoumán a expedice vědců jsou jedinečnou šancí, jak získat poznatky, které nikdo o Antarktidě zatím neudělal.