Obyvatelé Pošumaví protestovali proti jadernému úložišti

Chanovice – Obyvatelé pošumavských vesnic už podeváté vyjádřili nesouhlas s plánovanou stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu, z Chanovic vyrazilo 250 lidí. Desetikilometrová trasa protestního pochodu vedla po pomyslném obvodu plánované stavby, která by měla mít v podzemí plochu asi 300 hektarů a na povrchu by zabrala 19 ha plus silnice a vlečku. Stát stále zvažuje šest českých lokalit, kde by mělo úložiště vzniknout, a vláda nedávno schválila dotčeným obcím peníze za geologický průzkum.

„Občané, chalupáři i obdivovatelé krajiny dostali nové informace a osvěžili si problematiku. Zastupitelé vidí, že to lidem není jedno a že podporují stanoviska obcí,“ uvel starosta Chanovic Petr Klásek. Všech 19 dotčených sídel stavbu úložiště jednoznačně odmítlo, a to buď v referendech, nebo usnesením zastupitelstva. Proti státnímu projektu razantně vystupuje také občanské sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, které má 5000 členů.   

V pochodu byli i zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta obcím v pátek nabídla peníze za průzkum, což jí umožnilo vládní nařízení schválené v polovině prosince. „SÚRAO plánuje ve všech lokalitách veřejné debaty o průzkumu, aby občané měli dost informací,“ řekla Věra Šumberová ze SÚRAO. Nejvyšší částky, kolem 2,8 milionu korun ročně, by od příštího roku dostávaly Chanovice a Velký Bor. Zahájení průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s umístěním hlubinného úložiště, řekl ředitel SÚRAO Jan Prachař. Po vyhodnocení dat z průzkumů podloží se budou podle něj konat celospolečenské diskuse. 

„Postoj starostů i sdružení je jednotný od roku 2003. Peníze nevezmeme a průzkumné práce nedovolíme,“ řekl místopředseda sdružení František Kába, člen pracovní skupiny starostů, SÚRAO a ministerstva průmyslu, která pracuje téměř rok. SÚRAO se nově snaží komunikovat férově, ale pořád je tam cítit ten tlak peněz, dodal.   

Sdružení navrhuje, aby se úložiště umístilo do vojenských újezdů v ČR. „Někam to dát musíme, protože je to odpad vyprodukovaný ČR. Ale pořád je šance vymyslet například přepracování odpadu. Jednostranně ho nyní zavést do země a investovat přes 100 miliard Kč je nevratné a průzkum považujeme za zbytečné mrhání penězi,“ uvedl Kába. Sdružení se líbí finský přístup, kde stát dal obcím právo veta. „Nám legislativa nedovoluje to odmítat. Napsali jsme novému ministrovi průmyslu, že chceme mít v zákoně právo veta, ale oni ho tam dát nechtějí,“ dodal.

Podle usnesení aktuální valné hromady Sdružení obcí Prácheňska se stovkou sídel nesmí být příprava stavby jen diktátem ze strany státu. Žádná obec se nechce na průzkumu podílet a nabídnuté peníze berou jako úplatek, dodal Klásek. Podle něj se do odporu zapojují i obce ze širšího okolí, protože hrozba stavby snižuje zájem o bydlení v oblasti i ceny nemovitostí. „Sám jsem se jako starosta setkal s 15 zájemci, kteří kvůli úložišti nakonec nic nepostavili,“ dodal.