Rozhlas nemůže prodat zámek v Přerově - je dočasně zaplombovaný

Přerov nad Labem – Církev československá husitská má zájem o pozemky, na nichž stojí renesanční zámek v Přerově nad Labem. Katastrální úřad kvůli tomu parcelu dočasně zaplomboval a zatím s ní nelze nakládat. Zámek získal za minulého režimu Československý rozhlas, teď ho ale ČRo chce prodat, protože je budova nevyužívaná a náklady na její údržbu příliš vysoké.

Rozhlas získal zámek v roce 1982 od Náboženské obce Církve československé husitské, když ho vyměnil za jiný domek s pozemkem a 50 tisíc korun. Podle církve ovšem směna proběhla v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Zámek včetně pozemků je uveden v seznamech ministerstva kultury kvůli majetkovému narovnání mezi státem a církvemi. „Ústřední rada sdělila Českému rozhlasu, že směna byla uzavřena za nevýhodných podmínek v době nesvobody a nemovitosti jsou předmětem nároků v restitučním řízení se státem. Do vyřešení zákona s nimi nelze nakládat,“ uvedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta. 

Zákon o vyrovnání státu s církvemi sice ještě nebyl schválen, vedení ČRo ale spoléhá na to, že zámku v Přerově nad Labem se nakonec týkat nebude - je totiž ve vlastnictví právnické osoby. Podle náměstka generálního ředitele Oldřicha Šestáka jde o narovnání mezi státem a církvemi, tím pádem by se restituce na zámek v Přerově neměla vztahovat. Mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík ale upozorňuje, že se církev může obrátit na soud a pak už by bylo jen na soudním rozhodnutí, zda lze restituční nárok uplatnit. 

Na začátku ledna vyšlo najevo, že chce ČRo zámek prodat podnikatelce ze středočeského Kačova Janě Válkové, kterou zastupuje bývalý redaktor ČST Martin Švehla. „Tato nabídka je optimální,“ uvedl už dříve ředitel ČRo Peter Duhan. „Paní Válková prokázala solventnost a její nabídka byla velice blízko od námi požadované ceny,“ dodal. Svou představu o fungování zámku zveřejnila zájemkyně v prosinci minulého roku. Válková ho plánuje otevřít veřejnosti, udělat z něj kulturní a zároveň i funkční centrum obce. „Pořádaly by se tam koncerty, výstavy, dali bychom prostor mladým,“ tvrdí Válková, podle které by měl zámek hlavně sloužit veřejnosti. Radnice v Přerově nad Labem ovšem slovům Válkové nevěří. 

Rozhlas pak o několik dní později prodej zámku pozastavil a rozhodl, že o něm bude jednat i se zástupci Středočeského kraje, který o objekt projevil zájem. Podle slov hejtmana Davida Ratha (ČSSD) je kraj ochoten zaplatit okolo deseti milionů korun. Do zámku by se pak mohl rozšířit skanzen Polabského muzea, který s ním přímo sousedí.

Historie přerovského zámku sahá až do čtrnáctého století. Do roku 1918 patřil Habsburkům, poté jej poslednímu rakouskouherskému císaři Karlovi I. bez náhrady vyvlastnil československý stát. Za první republiky patřil zámek československé církvi husitské, od které jej rozhlas v roce 1982 odkoupil za 50 tisíc korun. Do roku 2000 zde provozoval archiv, spolu s digitalizací se ze zámku ovšem stal nákladný a zbytečný luxus. Celkem do něj Český rozhlas vložil okolo dvaceti milionů korun, nyní jej chce prodat za sumu o více než tři miliony nižší.