Lovec mrazů čeká na rekordní teplotu

Kvilda (Prachaticko) – Více než tři desítky let čeká amatérský meteorolog Antonín Vojvodík z Vimperka na Prachaticku, zda některá ze sedmi stanic na Šumavě nepřekoná rekord nejnižší naměřené teploty v Česku. Dosud platný padl v roce 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic a má hodnotu minus 42,2 stupně Celsia. Jedna z Vojvodíkových stanic byla blízko. Před pětadvaceti lety zaznamenal teploměr v Jezerní slati u Kvildy na Prachaticku minus 41,6 stupně. Od té doby Vojvodík doufá v to, že jednou teplota na některé šumavské stanici klesne ještě pod úroveň rekordu.

„Letos v zimě by mohlo někdy být k pětatřiceti stupňům mrazu,“ říká Vojvodík. Aby teplota klesla až k minus 40, jsou prý bezpodmínečně nutné naprosto ideální podmínky. „Musí být absolutní jasno, musí se uklidnit vítr a musí být větší vrstva čerstvého sněhu,“ jmenoval některé z nich.

Nejnižší teploty panují v Česku v takzvané meteorologické zimě. Začíná 1. prosince a končí posledního února. V tuto dobu bývá pravidelně nejchladněji hned po ránu. „Tak mezi 7:30 a 8:45, těsně před východem slunce,“ uvedl. Za pár týdnů dvaašedesátiletý Vojvodík věnuje většinu svého času monitorování teploty. Sedm stanic, které na Šumavě kontroluje, minimálně jednou týdně objíždí. Z Vimperka, kde žije, vyráží autobusem na Kvildu. Pak nazuje běžky a na nich se vydává na obhlídku stanic. Jezdí třeba do Borové Lady, na Horskou Kvildu nebo na Jezerní slať. Běžky jsou nutným vybavením, protože jinak by se k místům, kde měří teploty, někdy vůbec nedostal.

Teplotní rekordy
Teplotní rekordy

Některé stanice mu pomáhají hlídat lidé, které meteorologie také zajímá. Vojvodík má nyní díky internetu o všech stanicích přehled. Automatizovaný systém přenáší aktuální teploty do počítače. Vojvodík, jenž je od loňského roku v důchodu, přesto stále vyráží aspoň jednou týdně na osobní kontroly stanic.

Za zimu tak najede na běžkách několik stovek kilometrů. Před pár dny vyrazil z Vimperka kolem 8:00 a vrátil se až pozdě večer. Mezitím najel přes 70 kilometrů. „Ale to byla výjimka, většinou to dělá za ten kontrolní den tak kolem 15 kilometrů,“ řekl.

Díky modernější technice je v posledních letech prakticky denně v kontaktu s dalšími amatérskými meteorology z jiných míst v Česku. „Když se třeba večer vyjasňuje a teploty začnou klesat, píšeme si, jak to vypadá, a odhadujeme, kolik ráno naměříme,“ vypráví s úsměvem.