Žena nechala známou zemřít hlady, dostala 2 roky

Ostrava - Krajský soud v Ostravě dnes uložil dvouletý trest vězení osmačtyřicetileté Janě Kučerové, která před třemi lety nechala svou bezmocnou spolubydlící umřít hlady. V jejím bytě dál žila se svým druhem. Rozsudek zatím není pravomocný. Obžalovaná se proti němu hned odvolala, státní zástupkyně si ponechala lhůtu pro případné odvolání.

Podle obžaloby žena se svým přítelem zřejmě někdy v únoru 2009 odnesla svou těžce nemocnou spolubydlící na půdu. Tam ji nechala ležet chatrně oblečenou na podlaze, přikrytou dekou, bez jídla i pití, až žena nakonec zemřela. Tělo našel až v listopadu soused.

Kučerová u soudu řekla, že její spolubydlící zemřela někdy kolem dubna v bytě. Na půdu ji prý odtáhla až mrtvou zhruba po 14 dnech až měsíci. Tomu ale soud neuvěřil. „V bytě se nenašly žádné důkazy toho, že by žena zemřela už tam. Kvůli rozkladu těla by navíc byl byt prakticky neobyvatelný,“ vysvětlil v odůvodnění rozsudku soudce Tomáš Tkačík.

Obžalovaná výpověď několikrát změnila, senát se přiklonil k té, kterou učinila při výslechu na policii. Tam Kučerová řekla, že svou známou na půdu, která byla hned vedle bytu, odnesla. Zřejmě tak učinila proto, že už to s ženou v bytě nemohla vydržet, protože ta už se o sebe vůbec nedokázala postarat.

Kučerová mohla být obviněna z vraždy

Kučerové hrozilo i obvinění z vraždy. Podle soudu ale svou známou úmyslně nezabila ani ji nechtěla přímo nechat umřít. „Na smrti poškozené nemohla mít zájem, protože by tím přišla o možnost dále v bytě bydlet,“ řekl soudce. Kučerová tak byla odsouzena za ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti a také za neoprávněné užívání bytu. Právě proto, aby v něm dál mohla žít, totiž úmrtí své známé zatajila.

Kdy přesně žena zemřela, se neví. Pravděpodobný údaj vychází z informací listonošky. V lednu 2009 už žena nebyla schopna ani sejít ze schodů, proto jí pošťačka donesla důchod až do bytu. V únoru pak už byl důchod nedoručitelný. Stejně tak se nepodařilo určit ani přesnou příčinu ženiny smrti.

Reportáž Jiřího Loučky (zdroj: ČT24)