Poděbrady se chlubí svým pokladem

Poděbrady – V Polabském muzeu v Poděbradech si lidé můžou prohlédnout unikátní Poděbradský poklad. Jde bezmála o 1 400 stříbrných mincí – denárů, které v 10. století sloužily v českých zemích jako platidlo. Našly se náhodou v roce 1936. Výstava potrvá pouze do pondělí.

Za symbolickou jednu korunu, kterou se platí dnes, je možné vidět 1 394 stříbrných mincí, kterými se platilo před více než tisíci lety. Poděbradský poklad byl vystavený zatím pouze dvakrát. Ve stálé expozici být nemůže – bezpečnostní opatření by byla příliš nákladná, historická hodnota mincí je totiž nevyčíslitelná. „Zaujaly mě symboly na těch mincích. Hlava, meč, pták,“ komentuje jedna z návštěvnic výstavy a starosta města Ladislav Langr (Volba pro Poděbrady) dodává: „Je to připomínka nejstarší historie nejen Poděbradska, ale vlastně celé české státnosti.“

První mince nechal razit kníže Boleslav I. kolem roku 960. Kdo by si chtěl z výstavy odnést domů podobnou minci, jaká je součástí pokladu, může si ji sám vyrazit: „Je tam i opis místa, kde to bylo vyraženo, Liubus. Takže víme, že ten denár byl ražen knížetem Soběslavem na Libici.“ Obyvatelé českého knížectví mince nepoužívali, platilo se s nimi jen v mezinárodním obchodě. Kupovali se především otroci – jeden se dal pořídit za 300 denárů. „Hodnota jedné mince, jak nám píše Ibráhím ibn Jákúb, byla taková, že za jeden denár mohl v Čechách člověk vyžít až měsíc,“ vysvětlil historik Polabského muzea Poděbrady Petr Šorm.

Poklad našli čtyři poděbradští občané, když 20. října 1936 orali obecní luka, aby se tu mohlo zřídit dostihové závodiště. Hliněnou nádobu pluh rozřízl tak, že spodní část zůstala v zemi a vrchní část s mincemi se vysypala do brázdy. Nejprve mysleli, že jde o žetony nebo známky. Netušili, že objevili poklad, který bude představovat nejpočetnější denárový nález a přehled českého mincovnictví z období počátků českého státu.