Bystřice pod Hostýnem (Kroměřížsko) - Svatý Hostýn na Kroměřížsku letos chystá velké oslavy stého výročí korunovace sochy Panny Marie, které je zasvěcena i tamní bazilika. Matice svatohostýnská připravuje řadu akcí, kterými chce korunovaci připomenout. Kromě obvyklých poutí se lidé mohou těšit například na koncerty Václava Hudečka a Hradišťanu, další kulturní akce, ale i na nové zvony či upravené okolí památek. Oslavy vyvrcholí v sobotu 18. srpna, tři dny po svátku Nanebevzetí Panny Marie.
Hostýn se pilně připravuje na jubilejní rok
Na slavnostní mši by měli dorazit biskupové ze všech moravských i sousedních diecézí. „Měla by mít středoevropský ráz,“ řekl dnes novinářům Ivo Buráň, předseda Jubilejního výboru, který má organizaci oslav na starost. Korunovace sochy Panny Marie se na Svatém Hostýně konala 15. srpna 1912. „Korunovace je vyjádřením vztahu věřících k Panně Marii. Je po Kristu první, je naší pomocnicí a přímluvkyní, abychom došli svého cíle,“ přiblížil rektor hostýnské baziliky Jiří Šolc.
Na korunky pro Pannu Marii a Ježíška se složili věřící
Socha byla ozdobena korunkami, které byly pořízeny ze sbírek věřících. „Moravské ženy a dívky darovaly svoje prstýnky, náušnice i šperky, co kdo doma měl,“ připomněla Olga Kozlová, autorka knihy Obrazy z dějin Hostýna. Korunka Panny Marie má v čelence zdobené dvěma řadami perel vpředu vyrytý nápis „Zůstaň Matkou lidu svému“. Obsahuje například 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů a 138 smaragdů. Korunka na hlavě sošky Ježíška je jednodušší a zdobí ji nápis „Beránku boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi“.
Hostýnská madona s Ježíškem
Korunovační slavnosti před sto lety trvaly deset dnů a podle dobových pramenů v den korunovace navštívilo oblíbené poutní místo přes 100 000 lidí. Tolik letos organizátoři neočekávají, Svatý Hostýn by však přesto měl být v srpnu obsypán poutníky. „Účast ovlivní počasí. Pokud bude pěkně, mohlo by jich během dne dorazit až několik desítek tisíc,“ míní Buráň.
Kromě příprav poutí a kulturních akcí správa Hostýna pracuje na opravách baziliky i jejího okolí. Loni byla dokončena oprava dlažby baziliky, pod kterou bylo instalováno i podlahové vytápění. Opravena byla například i kaple svatého Jana Sarkandera, upraveny byly chodníky a zvelebena zeleň a prostranství kolem památek. „Rekonstrukce budou většinou už jen dobíhat. Věříme, že se to podaří do konce dubna. Úplně dokončené není nové venkovní pódium, na podzim se nestihla ani oprava 'staré' křížové cesty. Opět poteče i voda v betonových korýtkách pod vodní kaplí, kde si poutníci budou moci umýt nohy. Většina oprav je přitom hrazena z darů věřících,“ doplnil Buráň. Podobně je tomu i u sedmi nových zvonů, které by měly při oslavách v bazilice v létě znít.
Socha Panny Marie s blesky
Bazilika dostane sedm nových zvonů
V bazilice se letos rozezní sedm nových zvonů, matice svatohostýnská pořádá na jejich pořízení veřejnou sbírku. Náklady dosáhnou zhruba 7,5 milionu korun. Zvony budou v dubnu odlity v německém Pasově a v květnu požehnány, aby se mohly v létě stát součástí oslav.
V bazilice jsou dva zvony. Větší z nich, který nese jméno Neposkrvněné početí Panny Marie, pochází z roku 1855 a váží 450 kilogramů, v jedné z věží zůstane. Menší zvon nesoucí jméno Matky Boží Marie z roku 1844 o váze 150 kilogramů bude pro svou historickou hodnotu a pěknou výzdobu umístěn ve Svatohostýnském muzeu.
Nové zvony budou vážit od 170 do 2 000 kilogramů. Budou se jmenovat Panna Maria Nanebevzatá, Svatý Jan Sarkander, Svatý Cyril a Metoděj, Svatý Josef, Svatá Rodina, Svatý Ignác a Služebník Boží Antonín Cyril Stojan. Na zvony přispívají věřící, celé farnosti, ale také lidé ze zahraničí nebo soukromé společnosti.
Svatý Hostýn
Hostýnem byl okouzlen i papežský nuncius
Na jedinečnost hostýnského poutního místa, které nelze nalézt nikde v Evropě, poukázal už v roce 1991 tehdejší apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Giovanni Coppa. „Když jsem uviděl obraz Panny, byl jsem nesmírně překvapen. Viděl jsem tuto Madonu již několik let předtím. Ve Střední Americe, na nunciatuře v San Salvadoru. Byl tam velký obraz, který vévodil v nádherném salonu. Nikdo mně však nedovedl říci, co obraz představuje a proč Panna Maria drží ve svém náručí dítě Ježíše, které je znázorněné, jak metá svýma maličkýma rukama ohromné blesky. Myslel jsem, že obraz znamená, že svatá Bohorodička chce zabránit svému malému synáčkovi, aby vrhal svůj hněv na hříšné lidstvo. Až na Hostýně jsem pochopil,“ popsal Coppa své tehdejší překvapení.
V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně stojí totiž nad hlavním oltářem socha Panny Marie v životní velikosti s Ježíškem, který metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Tito nájezdníci na počátku 13. století ohrožovali Evropu a v roce 1241 vpadli také na Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé hledali pro sebe a svůj nejskromnější majetek útočiště v lesích a na horách. „Podle starobylého podání byli ti, kdo se uchýlili na Hostýn, zachráněni přímluvou Panny Marie, která bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Záchrana byla připisována Matce Boží, jejíž úctu šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj. Podle legendy došli také na Hostýn a zde rozmetali pohanské obětiště a postavili mariánskou kapli,“ dodal Coppa.
Svatý Hostýn
Historie vzniku kaple na Hostýně
První kaple na Hostýně byla pravděpodobně postavena někdy koncem 16. století pro místní horníky stříbra. Pro kapli dala roku 1620 Polyxena z Lobkovic zhotovit obraz Panny Marie Vítězné Bleskuvládné. Roku 1650 prodali Lobkovicové panství Janu z Rottalu. Janova manželka, Marie ze Šternberka, dala pro kostel na Hostýně zhotovit stříbrný obraz Panny Marie, Matky Boží, vítězné ochrany Moravy, který znázorňuje útěk Tatarů od Hostýna. Velkolepý chrám v dnešní podobě však nechal postavit až hrabě František Antonín v letech 1721 až 1748. Stojí na nižším vrcholku kopce Hostýna, v nadmořské výšce 718 m a je to nejvýše položená stavba tohoto druhu na Moravě. Stavitelem byl Tomáš Šturm z Holešova, nadaný a proslulý stavitel své doby. Chrám byl postaven ve stylu novořímském. Slavnostní mše spojená se svěcením chrámu se však uskutečnila až 28. 7. 1748 za účasti 30.000 poutníků a věřících.
Novoroční mše na Hostýně
Dnes je již známo, že první písemná zmínka o kopci Hostýn, který se tehdy ještě psal Hoštejn, pochází z poloviny 16. století. Hostýn samotný byl ale osídlen mnohem dříve Kelty, asi 200 let před naším letopočtem. V prostoru nynějšího parkoviště prozkoumali archeologové mohutnou pravěkou kulturní vrstvu a sídlištní objekty staré zhruba 2 000 let. Keltové zde vybudovali oppidum, střežící takzvanou jantarovou obchodní stezku, která vedla Moravskou bránou. Nalezené předměty jsou dnes uloženy v Muzeu Kroměřížska. Z doby osídlení Hostýna Kelty se také dochovala malá keltská vodní nádrž.