Tráva hořela napříč zemí, zahrádkáři pálení nezvládli

Brno/Zlín – Je teplo a sucho. Zatímco lidé se radují z příchodu jara, hasiči si zoufají. Přes všechna varování zahrádkáři ve velkém pálí trávu a hasiči jsou proto v jednom kole. Rozsáhlé požáry travních ploch museli likvidovat takřka v každé druhé obci, na některá místa museli vyjíždět i několikrát. Přesto je výsledek prvního teplého víkendového dne letošního roku docela příznivý – při požárech nikdo nezemřel a škody jsou minimální.

Hasiči Jihomoravského kraje měli za sebou dnes v 16 hodin už třicet zásahů, ve Zlínském kraji kolem čtyřiceti. „Přišlo to dnes ve dvou vlnách - dopolední a odpolední, kdy především starší lidé začali vyhrabávat suchou trávu a následně ji spalovat,“ analyzoval mluvčí zlínských hasičů Ivo Mitáček.

Nejsilnější požár způsobili paliči trávy v Nosislavi na Brněnsku, kde byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu a k ohni se muselo sjet šest jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů. Podle odhadu velitele zásahu Milana Habarta se oheň rozšířil na plochu zhruba 800 krát 1 000 metrů. „Foukal docela silný vítr, požár v takové situaci postupuje rychle,“ upozornil Habart. Po lokalizaci museli hasiči ještě několik hodin dohašovat jednotlivá dohořívající ohniska.

Požáry zaviněné lidskou nedbalostí při pálení suché trávy letos způsobily zatím jen minimální škody na majetku i zdraví. V Nosislavi sice hrozilo, že chytne i vinohrad, hasiči však oheň nakonec včas zastavili. Každoročně si ale požáry trávy vyžádají zranění i úmrtí několika lidí, kteří před rychle se šířícími plameny nestihnou uniknout. „Oheň ve větrném a suchém počasí kromě zranění lidí může zasáhnout také les, zahradní chatku nebo bytovou zástavbu. Požáry travnatých ploch mají kromě rizika zranění lidí a ztrát na majetku také ekologické dopady při úhynu živočichů,“ upozornil mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid. 

Plošné vypalování travních porostů navíc zakazuje zákon. Původcům požáru tak hrozí pokuta až 25 tisíc korun. „Je vhodné využívat organizovaných akcí v zahrádkářských nebo chatových oblastech ke svozu biologického odpadu, čímž odpadá celá řada problémů. Kde není možné takových akcí využít, tak vždy doporučujeme myslet na vhodnou prevenci, dostatečně se na spalování odpadu připravit, zajistit si jednoduché prostředky k hašení a mobilní telefon pro případné přivolání pomoci nebo hasičů,“ uvedl mluvčí zlínských hasičů Ivo Mitáček.

Ohniště by lidé vždy měli ohraničit kameny a od okolního travnatého terénu by mělo být odděleno minimálně jedním metrem zeminy či jiného nehořlavého materiálu. „Po skončení pálení odpadu je třeba ohniště důkladně uhasit a prolít vodou, a tak předejít vznícení žhnoucích zbytků při poryvu větru. Ve větrném počasí by lidé oheň neměli rozdělávat vůbec,“ uzavřel mluvčí Haid.