Račte vstoupit – Karel IV. otevírá brány Karlštejna

Karlštejn – Sláva všude kolem a přítomnost českého krále a římského císaře Karla IV. V takové atmosféře se 27. března 1357 otevíraly brány hradu Karlštejn. Tyčí se nad třpytivou hladinou Berounky, asi 8 kilometrů od Berouna v chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen už v roce 1348 a úplně byl hrad dokončen až v roce 1365 vysvěcením kaple sv. Kříže, tedy až 17 let po započetí stavby. Karlštejn tvoří ucelený soulad přírodní krásy a lidské dovednosti. Karel IV. jej nechal postavit jako panovnickou pokladnici, ale sloužit měl též jako místo odpočinku panovníka a prostor pro důležitá jednání.

Po smrti Václava IV., který si hrad zamiloval, čeští králové na Karlštejn zanevřeli. V době třicetileté války hrad přestal vyhovovat jako pevnost a klenoty a cenné listiny byly převezeny do Prahy. Poté, co hrad vyloupila švédská vojska, postupně upadal a chátral. Hrad postupně pustnul a během staletí prošel mnohými stavebními úpravami, poslední na konci 19. století. 

Karlštejn - gotický hrad na skalním ostrohu 

Má stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí předhradí a vstupní brány, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou a Velkou věží. 

Uvnitř Císařského paláce lze nalézt například rytířskou síň s kaplí sv. Mikuláše, reprezentační sál předků, který zdobil umělecky vyvedený Karlův rodokmen, klenotnici, hodovní a audienční síň či císařskou ložnici. 

Severně od císařského paláce stojí Mariánská věž s kostelem Panny Marie a kaplí sv. Kateřiny. Věž sloužila mimo jiné jako pokladnice, v přízemí bývalo vězení. V Hodinové věži je zavěšen tzv. Svatokateřinský zvon, ve Studniční věži bývala pekárna a prádelna. Velká věž sloužila nejen jako poslední útočiště obránců, ale především v druhém patře ukrývá kapli sv. Kříže, která je architektonickým i uměleckým skvostem a sloužila k uložení korunovačních klenotů. 

Zajímavostí je, že Studniční věž vlastně žádnou studnu nemá. Kutnohorští havíři vrtali do hloubky téměř 80 metrů, ale nenarazili ani na kapičku vody. Proto museli vytvořit kanál, kterým byla do studny přiváděna voda z nedalekého potoka. O tomto tajemství věděli jen král a purkrabí. Všichni dělníci, kteří na kanálu pracovali, skončili na popravišti, aby nemohli nikomu nic říct. 

Karlštejn inspiroval řadu umělců, například Karla Hynka Máchu či Jaroslava Vrchlického, jehož Noc na Karlštejně, která vycházela z pověsti, že na hrad nesměly ženy, byla úspěšně zfilmována. (Ženy ve skutečnosti nesměly pouze do patra Velké věže, v němž sídlili strážci cenného pokladu.) Hrad se též stal předmětem spekulantů - v roce 1931 se podvodník Josef „Harry“ Jelínek pokusil prodat Karlštejn americkému obchodníkovi.