Pardubice – Čeští amatérští astronomové nebo nadšení návštěvníci planetárií mohou kořeny svého koníčka nalézt v Pardubicích. V roce 1912 zřídil ve svém domě místní baron Artur Kraus první lidovou observatoř. Movitý nadšenec do tehdejších technických novinek neodolal možnostem, které se na počátku 20. století nabízely k výzkumu vesmíru a pohled na hvězdy poprvé umožnil i široké veřejnosti.
Vesmír lidem otevřel pardubický baron Artur Kraus
Krausova pardubická hvězdárna nejprve nepatřila k odborným institucím svého druhu, avšak veřejně přístupná byla v českých zemích první. „Byla skutečně lidová, lidé tam na rozdíl od dnešních hvězdáren mohli zcela zdarma,“ poukázal Petr Komárek z dnešní Hvězdárny barona Artura Krause. Po roce fungování však zahájila pardubická hvězdárna také výzkum sluneční činnosti.
Na počátku minulého století byl vesmír probádán mnohem hůře než dnes, a tak byli amatérští astronomové v Krausově observatoři nadšeni takřka vším. „Astronomové tehdy byli lační po objevech, takže se pozorovalo úplně všechno – planety sluneční soustavy, hvězdy, proměřovaly se jejich polohy,“ shrnul Petr Komárek.
Rozhovor s Petrem Komárkem (zdroj: ČT24)
Současná pardubická Hvězdárna barona Artura Krause se ovšem nemůže chlubit stoletou tradicí. Přes velký úspěch, který původní Krausova hvězdárna měla, nepodařilo se jí vychovat žádného baronova nástupce. Po jeho smrti se proto pardubický výzkum vesmíru odmlčel. „Několik desítek let tady byly jenom astronomické kroužky. Nicméně existoval tady pan doktor Skalický a pan Hübner, který vedl astronomické kroužky dětí a mládeže. Na to navázal v roce 1992 zdejší Dům dětí a mládeže Delta, kde vznikla Hvězdárna barona Artura Krause,“ uvedl Petr Komárek.
Pod Komárkovým vedením se mohou mladí pardubičtí astronomové pokusit přispět k současnému vesmírnému výzkumu. „Žhavým želízkem v ohni jsou objevy tzv. exoplanet čili extrasolárních planet, které slibují objevy možná i života u jiných sluncích,“ uzavřel dnešní Krausův nástupce.
Artur Kraus
Syn movitého pardubického obchodníka se během svého života nadchl pro mnoho technických novinek. Podporoval rozmach tenisu, cyklistiky i letectví – organizoval závody jízdních kol a přispěl také k uskutečnění Kašparových aviatických pokusů. Především se však při svých studiích ve Francii seznámil s astronomem Camillem Flammarionem, který se snažil vesmír otevřít široké veřejnosti. Svého žáka inspiroval k témuž, a tak Kraus nakonec postavil na svém domě observatoř a následně ji zpřístupnil. Celý život strávil Artur Kraus v Pardubicích, kde se narodil v roce 1854 a zemřel v roce 1930. Baronský titul zdědil po svém otci, na kterého přešel od bratra Alfréda – jednoho z vrcholných českých politiků druhé poloviny 19. století.