Pyrotechnici hledají v Brdech munici

Kolvín - Doslova centimetr po centimetru prohledávají armádní pyrotechnici stovky hektarů dopadových ploch armádních střelnic ve vojenském újezdu Brdy. Újezd se má v roce 2015 po desítkách let zákazu zpřístupnit veřejnosti. Před tím je ale třeba odstranit z dopadových ploch i z dalších území starou munici. Z dopadových ploch Kolvín a zadní Bahna ji armáda odstraňuje hloubkovým průzkumem, z dalších částí újezdu při povrchovém průzkumu.

S čištěním prostoru začali vojáci z 15. ženijní brigády v Bechyni na začátku dubna, zatím jich zde pracuje 11, ke konci roku přijde další asi šedesátičlenná skupina.

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) předpokládá, že před rokem 2015 budou schváleny všechny příslušné zákony a navazující předpisy umožňující otevření vojenského prostoru. „Mám radost, že v okolí Brd stoupá potřebný konsensus s naším původním záměrem, který se týká ochrany přírody, totiž vyhlášení chráněné krajinné oblasti,“ uvedl.

Armáda musí do roku 2015 vyčistit 550 hektarů dopadových ploch a dalších více než 16 000 hektarů kontrolovaného území. Na nich se sbírá detektory zjištěná munice z povrchu, popsal Petr Laštůvka z generálního štábu Armády ČR. Nikdo si podle něj netroufá odhadnout, kolik munice pyrotechnici najdou. „Předpokládáme, že můžeme najít munici až z válečné doby,“ poznamenal.

Vojáci se domnívají, že starší, například z doby před 20 či 25 lety, bude více než současné. Starší střely totiž neměly takové jištění jako nyní. Moderní munice je například vybavena autodestrukčním zařízením, které vystřelenou munici, jež mine cíl, zlikviduje. Starší munice to nemá, navíc s věkem může být nebezpečnější. Zatímco trhaviny jsou stále funkční, koroze může poškodit kovové součástky, takže se stávají nestabilní, popsal Laštůvka.

Pyrotechnici čekají, že naleznou tuto munici
Zdroj: ČTK
Autor: Petr Eret

Zatím se pyrotechnici soustřeďují na dopadové plochy. V praxi to znamená, že ve vytyčených čtvercích o rozměrech 50 krát 50 metrů prochází pyrotechnik s detektorem kovů v odstupu 2,5 metru a vyhledává pod povrchem munici. Pokud přístroj zjistí pod zemí kovový předmět, reaguje akustickým signálem. Lze přitom zjistit, v jaké hloubce se věc nachází. Na dopadových plochách se tak čistí území do deseticentimetrové hloubky.

S pyrotechnikem chodí pomocník, který na označeném místě odhrne zem. Ne každý signál, který přístroje vydají, detekuje munici. Pyrotechnici našli i množství kovového šrotu - části zemědělských strojů, kleště, šrouby i například poklop od kanálu. Pokud se ale najde nevybuchlá munice, předává se vojenské policii. Ta ji pak většinou přímo v prostoru likviduje.

Podle předsedy ministerské komise pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimíra Kazatele se v Brdech už v roce 2005 zpřístupnilo veřejnosti zhruba 25 procent plochy újezdu. Ta je také pyrotechnicky prohledaná. Armáda předpokládá, že bude dál využívat asi 11 procent území. Ponechá si cvičiště Brdo. Plochy Jordán se budou do budoucna využívat pro výcvik specialistů pyrotechniků a budou postupně rovněž zbaveny munice.

Podle pyrotechniků se nejčastěji na dopadových plochách očekávají nálezy tankové munice ráže 100 milimetrů z tanku T 55. „Očekáváme i starší tankovou munici ráže 85 a 76 milimetrů, dále se tady střílely bezzákluzové kanony, protiletadlový komplet S2, granátomet, třicetimilimetrové náboje do protiletadlového kanonu. Spektrum bude širší,“ popsal pyrotechnik.