K svatomartinskému si lidé vzpomněli na českou husu

Nové Hrady (Českobudějovicko) – Chovné hejno hus na farmě v Dyňově po letech útlumu znovu roste, zájem o českou husu se zvedá s boomem svatomartinského vína a cenami masa. O jediný šlechtitelský chov hus v Česku s více než třicetiletou tradicí pečuje desítka zaměstnanců, letos budou mít na starosti zhruba 50 tisíc housat. I tak si chov na investice nevydělá, konstatuje ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař. Některá z housat jsou určena pro rozmnožovací chovy, zároveň tam chovají husy na výkrm.

Novohradské husy mají vysokou kvalitu masa a peří. Na 2 000 hus z Byňova vykrmených pšenicí a trávou končí o svatomartinském posvícení na pekáčích. Jezdí si tam pro ně Češi i Rakušané. Protože v Česku není provoz na porážku vodní drůbeže, část hus z Byňova skončí v masokombinátech na Slovensku, do Čech se dovážejí husy z Polska a Maďarska.

Haly v Byňově teď zaplnily tisíce housat, další se podle vedoucí střediska Naděždy Hrvolové líhnou až do června, v červenci se poslední housata rozvezou k rybníkům. Koloběh rozmnožování začíná po Vánocích, kdy se husy začínají krmit speciální směsí, začátkem března je připravena první násada a kolem Velikonoc se líhnou první housata.

Šlechtitelský chov hus na farmě v Byňově
Šlechtitelský chov hus na farmě v Byňově

Po 14 dnech až třech týdnech po vylíhnutí je část housat odvezena k rybníkům. Kejhání šestisethlavých hejn se nese do širokého okolí celkem pěti rybníků. „Dříve se líhlo i 120 tisíc housat a hejna bývala tisícová. Na chov nás bylo třicet, teď deset,“ konstatovala Hrvolová. O housata je podle ní stále zájem, ale chov není po zdražení energií a krmiv rentabilní. Na šlechtění dostává rybářství ročně více než dvoumilionovou dotaci, náklady ale nepokryje. Aby jediný šlechtitelský chov nebyl zrušen, dotuje ho rybářství z chovu ryb. Chov hus si vydělá na energie, krmiva a mzdy. Na investice do líhní a odchoven housat nejsou peníze, postaveny byly před 40 lety.