Legendárnímu letci Františku Fajtlovi odhalili pamětní desku

Praha - Dvojí kulaté výročí nejslavnějšího českého stíhače generála Františka Fajtla si připomněli v pražských Letňanech. Zítra tomu bude právě sedmdesát let, co byl sestřelen nad nacisty okupovanou Francií, letos v srpnu by navíc oslavil sté narozeniny. Válečnému hrdinovi dnes odhalili pamětní desku na zdi základní školy, která nese jeho jméno. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnily i manželka a dcery generála Fajtla.

Na desce, jež je dílem akademického sochaře Josefa Duška a architekta Františka Ficala je podobizna Františka Fajtla a trojice letounů Spitfire, na nichž létal. Dílo je odlito z hliníku, tradičního leteckého materiálu. Samotnému odhalení předcházel čestný přelet dvou letounů L-159 z čáslavské základny a česká hymna v podání dětí se souboru Hrajeto. Na Františka Fajtla jako vojáka i skromného charakterního člověka zavzpomínali jeho dcera Jitka Režná, náměstek ministra obrany Michael Hrbata, brigádní generál Bohuslav Dvořák a starosta Prahy 18 Ondřej Lněnička. 

S Letňany je jméno generála Fajtla úzce spjato. Po roce 1945 zde sídlil jeho letecký pluk, vedl tu také první přehlídku poválečného letectva. Základní škola v Rychnovské ulici nese jeho jméno od roku 2002, v roce 2006 se stal čestným občanem Prahy 18.

František Fajtl
Zdroj: isifa/Lidové noviny
Autor: Hynek Glos

Generálporučík Fajtl se jako stíhací pilot zúčastnil bitev o Francii a o Británii. V červnu 1939 utekl přes Polsko do Francie, kde sloužil ve francouzském letectvu. Po porážce Francie odešel do Anglie. V roce 1942 velel 122. britské stíhací peruti, v roce 1943 pak 313. československé stíhací peruti. Během bojů o Británii byl sestřelen nad Francií, ale podařilo se mu dostat přes Španělsko zpět do Anglie.

Později byl velitelem skupiny dobrovolníků, kteří odešli bojovat na východní frontu. Na území tehdejšího Sovětského svazu na konci války velel 1. československému stíhacímu leteckému pluku. Účastnil se i bojů během Slovenského národního povstání. Po roce 1948 byl z armády propuštěn a uvězněn. Plně rehabilitován byl až po roce 1989. Je nositelem nejvyššího státního vyznamenání České republiky, Řádu bílého lva, a dalších českých a zahraničních ocenění. Zemřel v roce 2006 ve věku 94 let.