Odpor lidí v Pošumaví k jadernému úložišti trvá, nechtějí ani průzkum

Chanovice - Ani jedna z šesti dotčených obcí v lokalitě Březový potok na Klatovsku nesouhlasí s vrty na svém území kvůli plánovanému úložišti jaderného odpadu. Mluví se tu o něm už devět let, ale podle místních se jednoznačný odpor proti němu nemění. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) tu včera pořádala besedu. Dorazilo asi 40 lidí. Od obcí chce získat souhlas alespoň ke geologickým průzkumům. Za to nabízí finanční kompenzace. Obce by si tak mohly přijít na statisíce až miliony korun ročně.

SÚRAO chce diskuse v dotčených obcích pořádat do podzimu. Koncem roku pak chce oslovit zastupitelstva, zda se chtějí zapojit do průzkumu. Zahájení průzkumu není bráno jako souhlas s umístěním úložiště, zdůraznil ředitel SÚRAO Jan Prachař. Pokud by obce v žádné z vytipovaných lokalit v zemi s průzkumem nesouhlasily, SÚRAO by zřejmě oslovilo další místa. Také řeší možnost využití vojenského prostoru Boletice.

„Stále nevidíme jasnou koncepci jaderné energetiky. Před devíti lety nám oznámili, že do této problematiky obce nemají žádné právo vstupovat,“ uvedl starosta Chanovic Petr Klásek. „Po devíti letech SÚRAO nabízí jakési kompenzace. Ale to není systémové řešení, nevíme, co bude za rok. Přitom hovoříme o zásadních zařízeních pro stát, nebezpečných pro člověka i prostředí, takže by měla být vzájemná důvěra,“ dodal. Problémem podle něj je i to, že obce nejsou rovnoprávnými partnery státu a zákon to neřeší.

Zvažované lokality jaderného úložiště
Zdroj: ČT24

Jaderný odpad, vyprodukovaný v České republice, by se měl do plánovaného hlubinného úložiště začít vozit v roce 2065. V tuto chvíli je vybráno sedm lokalit, kde by 300 hektarů velké úložiště, umístěné 500 metrů pod povrchem, mělo být. Oblast Chanovic, Velkého Boru a Pačejova na Klatovsku je jednou z nich. Na povrchu má úložiště zabrat plochu 19 hektarů, stavba by také potřebovala silnici a vlečku. Dvě finální lokality se mají stanovit v roce 2018, spuštění úložiště předpokládá SÚRAO v roce 2065.

Správa úložišť jaderných odpadů potřebuje provést geologické průzkumy ve dvou fázích. „Na každé lokalitě počítáme se dvěma až třemi vrty do hloubky 500 metrů a jednoho až dvou vrtů do hloubky 1 000 metrů,“ upřesnil Jiří Slovák, zástupce ředitele SÚRAO. Jeden geologický průzkum, který by měl trvat zhruba dva roky, vyjde na 150 až 180 milionů korun a musí s ním souhlasit dotčené obce. 

Zvažované lokality pro výstavbu hlubinného úložiště v ČR:

  • Čertovka
  • Březový potok
  • Magdaléna
  • Čihadlo
  • Boletice
  • Hrádek
  • Horka

Zdroj: SÚRAO


Obce jsou proti úložišti jednomyslně

„Neuděláme nikdy krok, který by vedl k úložišti. Se SÚRAO jsem se seznámil v roce 2003 a nepokročilo se o jediný krok,“ uvedl starosta Maňovic Miroslav Panuška. Velká rizika jsou spojená s procesem výstavby a dopravou jaderného materiálu, řekl starosta Horažďovic Karel Zrůbek.

Podle Kláska jsou všechny obce v lokalitě Březový potok proti stavbě úložiště jednomyslně. V tuto chvíli nepřijmou ani kompenzaci, ani nepovolí průzkum, dodal. „Pokud by někdo povolil vrtat na svém pozemku, tak je tady na odstřel,“ míní Jan Benda z občanského sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, které má 5 000 členů.