Historická kabina ještědské lanovky odjela ze zahrádky do muzea

Liberec – Původní kabinu ještědské lanovky, která byla v provozu před velkou rekonstrukcí dráhy v 70. letech, získalo do svých sbírek Severočeské muzeum v Liberci. Historické vozidlo z roku 1933 věnoval muzeu zahrádkář, který kovovou konstrukci dosud využíval jako kůlnu a včelín. Dříve sloužila také jako bufet nebo stavební buňka.

Severočeské muzeum připravuje výstavu k 40. výročí dokončení horského hotelu na Ještědu. Souběžně s jeho výstavbou proběhla také rekonstrukce lanové dráhy, vznikly nové konečné stanice a lanovka dostala i nové kabiny. Ty původní, které jezdily mezi lety 1933 a 1972, se ztratily. Z objevu jedné z nich jsou historici nadšeni. „Použijeme ji nejen na výstavu, ale i jako stálý exponát,“ řekl ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Ze zahrádky v Horním Hanychově, jejíž majitel využíval kabinu jako včelín, vyzvedli zástupci muzea artefakt jeřábem a potom převezli do svého depozitáře. Z přesunu měli obavy, ale lanovka ho zvládla bez problému.

  • Lanovka z roku 1933 na fotografii z roku 1957
    Lanovka z roku 1933 na fotografii z roku 1957 autor: Ladislav Valnoha, zdroj: ČTK
  • Stěhování kabiny ještědské lanovky z roku 1933
    Stěhování kabiny ještědské lanovky z roku 1933 autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK

Do příštího roku, kdy má začít výstava k 40 letům od otevření horského hotelu, ji chce muzeum zrekonstruovat. Nejprve však musí najít sponzory, z vlastních peněz by ji zřejmě nezaplatilo. „Doufám, že najdeme pochopení u Českých drah, které lanovku na Ještěd provozují. Restaurování kabiny by bylo propagací i pro ně. Svezly se s ní miliony lidí,“ uvedl ředitel Křížek. Dodal, že se zachovala původní dokumentace z 30. let minulého století.

Podobně stará kabina visuté lanovky je k vidění pouze zřídka, pro muzeum jde proto o velmi cenný exponát. „Takový artefakt v Česku není. Jedna kabina je na Slovensku,“ podotkl ředitel. Zájem o zapůjčení ještědské kabiny podle něj už projevila některá další muzea.

  • Kabina ještědské lanovky z roku 1933 před stěhováním do muzea
    Kabina ještědské lanovky z roku 1933 před stěhováním do muzea autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK
  • Kabina ještědské lanovky z roku 1933 sloužila jako kůlna a včelín.
    Kabina ještědské lanovky z roku 1933 sloužila jako kůlna a včelín. autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK

Lanová dráha na Ještěd jezdila od 27. června 1933, po lanovce na Černou horu v Krkonoších to byla druhá visutá lanová dráha v Československu. Postavila ji firma Františka Wiesnera z Chrudimi (pozdější Transporta). „Je dokladem česko-německého soupeření na Liberecku. Tehdy provozovaly lanovku Československé dráhy a Ještěd byl symbol německých Liberečanů,“ uvedl Jiří Křížek. Někteří Němci proto odmítali jezdit lanovkou postavenou českou firmou.

Nová lanovka začala na Ještěd jezdit v roce 1975, opět ji postavila Transporta Chrudim. V provozu je dodnes. Dlouho šlo o jedinou kabinovou lanovku v Česku – ta černohorská byla upravena na gondolovou, až od roku 2010 je v provozu nová kabinová lanovka na Větruší – a jde také o poslední lanovku, kterou provozují České dráhy.

Revize lanovky na Ještěd
Revize lanovky na Ještěd