Nový konvent kladrubského kláštera je jako nový

Kladruby (Tachovsko) – Po osmi letech skončila rekonstrukce téměř 250 let starého nového konventu kláštera Kladruby. Před jejím zahájením byla budova v havarijním stavu, opravy stály 93 milionů korun. Při práci na krovech, střechách a části fasád využili dělníci původní technologie. Barokní památka tak nyní dělá čest svému označení – konvent je opravdu jako nový.

Nový konvent kladrubského kláštera chátral už od 19. století. V roce 1875 poničil požár jeho střechy a původní barokní krovy. Nahradilo je pouze provizorní zastřešení, které popíralo barokní původ stavby z roku 1770. „Západní křídlo mělo sice střechu celou, ale s poškozenou krytinou, ta na severním křídle byla provizorní a neměla barokní tvar, dalšímu křídlu chyběla střecha 40 let,“ shrnul správce kláštera Milan Zoubek.

Zásadní rekonstrukce začala skoro po 130 letech od požáru. „Svým významem a rozsahem je dokončená stavba největší akcí obnovy památkových objektů ve správě plzeňského památkového pracoviště,“ zdůraznil David Růžička z památkového ústavu. „Návratem k původním barokním proporcím došlo k rehabilitaci trojice vstupních portálů v hlavním průčelí,“ dodal. Součástí prací byly i dílčí rekonstrukce a restaurování kamenických a štukových prvků, slunečních hodin, sochařské výzdoby atiky hlavního průčelí, dvojice soch vstupního portálu a měděných tepaných chrličů.

Video Reportáž Davida Havleny
video

Reportáž Davida Havleny

Ačkoli je nový konvent zrekonstruován, uvnitř je z větší části zatím prázdný. Správce Zoubek proto chce sehnat peníze, které by umožnily celý objekt zpřístupnit. Zatím lidé mohou pouze do severního a východního křídla, kudy vedou prohlídkové trasy v rámci kladrubského kláštera a návštěvníci si například mohou prohlédnout knihovnu a archiv rodu Windischgrätzů. „Už od 1. června chceme veřejnosti zpřístupnit dvůr, budeme na něm pořádat kulturní akce. Dosud využíván nebyl,“ dodal Milan Zoubek.

Klášter Kladruby, který vloni navštívilo kolem 18 tisíc lidí, založil na počátku 12. století kníže Vladislav I. Významnou roli hrál na počátku 15. století v době sporu krále Václava IV. s církevními představiteli. Později byl vypleněn husity, současná podoba kláštera potom pochází z 18. století. Nejpozoruhodnější součástí areálu je barokně-gotický kostel. Na jeho přestavbě se podílel Jan Blažej Santini, který navrhoval i vybavení interiérů. Budova nového konventu je poslední stavbou v klášterním areálu, klášter byl zrušen Josefem II.