Lanžhotští se složili na kostel, vybrali nejvíc v republice

Lanžhot - Nejúspěšnější veřejnou sbírkou na opravu kulturní památky byla v loňském roce vyhlášena sbírka na opravu střechy kostela Povýšení svatého Kříže v jihomoravském Lanžhotě. Místní obyvatelé mezi sebou vybrali téměř dva a půl milionu korun. Jejich iniciativa se umístila na prvním příčce v soutěži veřejných sbírek s názvem Máme vybráno, kterou vyhlásil Institut pro památky a kulturu. Do soutěže se zapojila více než stovka památek.

Kostel Povýšení svatého Kříže stojí v centru Lanžhota už od 19. století. „Říká se, že Lanžhoťané jsou pyšní. Tak jsme zřejmě pyšní na tuto dominantu obce,“ řekla předsedkyně občanského sdružení Spolek pro Lanžhot Marie Pfefferová. Když bylo potřeba opravit na kostele poničenou střechu, rozhodli se obyvatelé obce vzít věc do vlastních rukou. „Jakmile jsme si spočítali, že by celkem bylo potřeba 6 milionů, trochu jsme se zalekli. Ale nakonec zvítězilo odhodlání kostel opravit,“ dodala Pfefferová.

Místní nadšenci proto založili občanské sdružení a 24 žen pak obcházelo obec dům po domu a prosilo o příspěvek na rekonstrukci. I když do kostela chodí na nedělní bohoslužby asi 300 věřících, na opravu kostela přispěla téměř celá obec. „Nikde nám neřekli, že nedají,“ chválila štědrost obyvatel jedna z dobrovolnic Marie Uhrová. Díky darům místních i lanžhotské radnice, jež přidala milion korun, se nakonec povedlo dát kostelu novou střechu a opravit věž, která je nyní přístupná veřejnosti.

„Do budoucna je potřeba dodělat fasádu kostela a pak opravit interiér. Ten je poměrně zastaralý – elektroinstalace nefunguje, topení nemáme, takže tu bývá docela zima. Také lavice už jsou místy poškozené. Tolik, co jsme investovali do střechy, bychom potřebovali investovat i tady dovnitř,“ uvedl místní farář Josef Chyba. Lanžhotští proto na svůj kostel chystají další sbírku a doufají, že budou alespoň z poloviny tak úspěšní, jako byli poprvé.

Video Reportáž Elišky Bučinové
video

Reportáž Elišky Bučinové

Není to přitom poprvé, kdy byl lanžhotský kostel cílem něčí štědrosti. Když na konci 19. století kapacita stávajícího kostela nestačila pro všechny věřící, odkázal místní farář Pavel Příhoda na rozšíření svatostánku 14 tisíc zlatých. Za darované peníze byl kostel kompletně přebudován, z původní stavby zůstala jen sákristie, kněžiště a výstup na zvonici. Pozůstalost štědrého faráře pokryla 80 procent výdajů, na zbytek přispěli místní obyvatelé a kníže z Liechtensteina.

Sbírka mezi Lanžhotskými uspěla i v soutěži Institutu pro památky a kulturu. „Hlavním smyslem soutěže je propagovat veřejné sbírky jako vhodný nástroj financování obnovy památek a inspirovat další organizace, aby sbírky vyhlašovaly. V době všeobecných úspor představují veřejné sbírky zajímavou možnost, jak financovat obnovu menších i větších památek. Přesto nejsou v České republice využívané tolik, jak by mohly,“ uvedl ředitel institutu Aleš Kozák. Sbírka na střechu lanžhotského kostela zvítězila v kategorii finančně nejúspěšnější sbírka. Jako nejlépe prezentovanou vyhodnotila odborná porota sbírku na obnovu varhan v chrámu svatého Petra a Pavla v Mělníku. Cenu veřejnosti si odnesla farnost Třebíč se sbírkou na stavbu nových varhan v tamním kostele svatého Martina.

Kostel Povýšení svatého Kříže v Lanžhotě

Kostel v LanžhotěPrvní zmínka o kostele pochází už z konce 9. století, kdy v obci stával románský kostelík. V roce 1373 se záznamy zmiňují o farní škole a kostele. Ze 17. století se v matrice uchoval popis tehdejšího kostela. Měl dva oltáře – hlavní byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a postranní Nejsvětějšímu tělu Ježíšovu. Byl zaklenut jenom v presbytáři a loď kostela měla dřevěný trámový strop.

I přes různé úpravy nestačil kostel na konci 19. století pojmout všechny návštěvníky bohoslužeb, a proto se usilovalo o jeho rozšíření. Horlivým prosazovatelem přestavby kostela byl i farář Pavel Příhoda. Když v květnu 1865 zemřel, zanechal závěť. V ní odkázal na stavbu 14 tisíc zlatých, které uložil u brněnské banky. Přestavba kostela byla dokončena v polovině roku 1893. Ze starého svatostánku zůstala jen sákristie, kněžiště a výstup na zvonici. Z pozůstalosti faráře Příhody bylo uhrazeno 80 procent výdajů, občané přispěli 15 procenty a kníže z Liechtensteina financoval zbytek.

Věřící v Lanžhotě mezi sebou vybrali 2 a půl milio…Ani ve válečných letech nebyl kostel ušetřen. V dubnu 1945 obsadili Němci kostelní věž, ze které si udělali rozhlednu. Při osvobozovacích bojích byla věž ustřelena a zřítila se na zem. Kostel byl znovu opraven a zasvěcen Povýšení svatého Kříže.


Zdroj: Farnost Lanžhot


Farníci sobě

Veřejné sbírky na opravu církevních památek nejsou nijak ojedinělé. Dobrovolníci s kasičkami obcházeli domy například loni v červnu v Bořeticích na Břeclavsku. Tamní barokní kostel svaté Anny byl v roce 2008 vyhlášen třetí nejlépe opravenou památkou v kraji, tři roky nato už ale potřeboval opravu další. Důvodem byla hlavně vlhkost a stará střecha. Místní se proto rozhodli pomoci i z vlastní kapsy.

Řada farností pořádá také sbírky na stavbu kostelů zcela nových. V roce 2008 si svůj několik desítek let starý sen splnili věřící ze Šumné na Znojemsku. Biskup tam slavnostně vysvětil nový kostel Ducha svatého, na který polovinu ze šesti milionů vybrali mezi sebou sami věřící. Kostel stejného jména, ale zatím stále příběh bez šťastného konce – takový je osud rozestavěného svatostánku Ducha svatého ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Ambiciózní projekt běží už 11 let, stavba ale pokračuje jen velmi pomalu. Farnosti už se za úvěr muselo zaručit město, stavba kostela je totiž spojena s výstavbou nového náměstí.

Na svůj kostel čekají i věřící na brněnském sídlišti Lesná. Jako zázemí zatím místním věřícím slouží duchovní centrum, na kostel farníci vybírají peníze už 20 let. Biskupství nedávno vyhlásilo architektonickou soutěž, ze které má vzejít konkrétní podoba budoucího kostela. Aktuálně ale mají věřící peníze pouze na hrubou stavbu.