Jihomoravský územní plán se nelíbí obcím, rozhoduje správní soud

Brno – Jihomoravské obce usilují o zrušení krajských zásad územního rozvoje – celoregionálního územního plánu se státními a krajskými stavbami, jako jsou silnice nebo železnice. Obcím a také jednotlivcům, kteří se k jejich stížnosti připojili, se nelíbí zejména trasy rychlostních silnic R43 a R52, ale také například okolnosti schválení zásad územního rozvoje. Stížností, která má přes sto stran, se začal zabývat Nejvyšší správní soud. Rozhodnutí dnes však asi nepadne. Po šesti hodinách se soud dostal sotva k polovině námitek obsažených v návrhu.

Mezi obcemi, které se ke stížnosti připojily, jsou brněnská předměstí, například Modřice, Moravany, Nebovidy a Ostopovice. „Zásady územního rozvoje mají ovlivnit Modřice dopravními stavbami, a to zejména jižní tangentou a jihozápadní tangentou,“ zdůvodnila stížnost modřická místostarostka Hana Chybíková. Nespokojené jsou také příhraniční obce jako Bavory či Dolní Dunajovice, jejichž budoucnost může razantně změnit trasování budoucí brněnsko-vídeňské rychlostní silnice R52. Nespokojenost panuje také s trasováním rychlostních silnic R43, která má spojit Brno a východní Čechy, a R55 od Břeclavi do Zlínského kraje, stejně jako s tzv. brněnskými tangentami, které mají propojit dálnice a rychlostní silnice D1, D2, R43 a R52. Silnice podle stížnosti ještě více zatíží oblasti, kde už dnes bývají překračovány hygienické limity.

Úředníci podle advokáta navrhovatelů Pavla Černého neřešili například kumulativní vliv chystaných silničních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví v místech, kde hluk a prach už nyní překračují limity. „Nám vadí nejvíc to, že v situaci, kdy už jsme nyní nadlimitně zasažení, chce krajský úřad umisťovat další dálnici (jihozápadní tangentu), kterou považujeme za významný zdroj znečištění,“ řekl starosta Ostopovic Jan Symon.

Místostarostka Modřic Hana Chybíková:

„Pod jediným místem vhodným pro rekreaci, což je les, povede tangenta. Bude tam hluk, emise a vůbec tam nepůjde slušným způsobem dojít. Stejně tak na jihu, kde jsou cesty k řece Bobravě a Primálu.“


Advokát kraje dnes všechny výtky odmítal, úředníci podle něj srovnali všechny dostupné varianty a uvažovali také o kumulativním vlivu staveb. Postup kraje při svědeckých výpovědích podpořily pracovnice krajské hygienické stanice a ministerstva životního prostředí.

Kraj podle navrhovatelů dostatečně neposoudil alternativní návrhy

Podle kritiků regionálního územního plánu udělal Jihomoravský kraj chybu především při projednávání a schvalování zásad územního rozvoje, kdy nevěnoval dostatečnou pozornost námitkám a připomínkám, které zasílali obce i jednotlivci. Alternativní návrhy, které kraji přišly, vedly silnice tak, aby se sídlům vyhnuly. Stanoviska, která sloužila jako podklad při tvorbě zásad rozvoje, údajně nevycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci. „Základní obrysy alternativní, ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy už dvanáct let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena,“ kritizoval zásady územního rozvoje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Video Vstup Petra Malého
video

Vstup Petra Malého

Důvody stížnosti na ZÚR:

  • R43 (Brno–M. Třebová) – trasování přes Bystrc
  • R52 (Brno–Mikulov, st. hr.) – trasování z Pohořelic na hranice
  • R55 (Břeclav–Olomouc) – části trasy
  • I/38 (Hatě, st. hr.–Grešlové Mýto–další kraj) – plán modernizace s obchvatem Znojma
  • jihozápadní, jihovýchodní, jižní tangenta města Brna

Ke stížnosti se připojilo třináct obcí a třináct soukromých majitelů pozemků. Jejich cílem je úplné zrušení zásad územního rozvoje. Možnost, že by se sporné projekty pouze vyškrtly, není pro navrhovatele přijatelná, protože by se tak rozbila dopravní koncepce Jihomoravského kraje.

Krajští politici, kteří zásady územního rozvoje schválili, své dílo hájí a možnost, že by bylo zrušeno, nepřipouštějí. „Pokud se tyto zásady zruší, můžeme si dát k cedulím označujícím Jihomoravský kraj nápis 'Tady je developerovo',“ uvedl odpovědný krajský radní David Macek (KDU-ČSL). Úplné přepracování zásad by podle něj trvalo roky. Sporné stavby mají podporu i u opozice. „Bez platných zásad se veškeré přípravy a výstavba úplně zastaví,“ řekl kandidát ODS na hejtmana Jiří Crha.

Krajský radní pro územní plánování David Macek:

„Pokud by soud vyhověl našim oponentům a zásady územního rozvoje zrušil, na území našeho kraje zavládne anarchie, která nahraje různým developerům. Ti si budou moci kraj rozparcelovat. Samozřejmě se nabízí hypotéza, jestli také toto není jeden z důvodů, proč se určité subjekty na soud obrací.“


Nejvyšší správní soud obdržel ještě dvě další stížnosti proti jihomoravským zásadám územního rozvoje. V dubnu rozhodl o návrhu obce Tetčice, která chtěla zrušit plánované rozšíření železniční trati Brno–Jihlava a také trasu plánovaného horkovodu. Horkovod soud zrušil, v případě železnice žádost Tetčických zamítl. Poslední stížnost se týká trasy vysokorychlostní železniční trati z Brna přes Vyškov na Přerov.

Nejvyšší správní soud už v minulosti do zásad územního rozvoje zasahoval. Z dokumentů čtyř krajů postupně vyškrtl přísnou regulaci větrných elektráren, opakovaně zasáhl také do zásad územního rozvoje Prahy, například kvůli koridoru vysokorychlostní železnice, Pražskému okruhu nebo nové vzletové a přistávací dráze v Ruzyni. V roce 2009 soudci zrušili územní plán velkého územního celku Břeclavsko. Dosud se však nestalo, aby soud zneplatnil celé zásady rozvoje některého z krajů. Podle radního Davida Macka takové rozhodnutí NSS vůbec nepřísluší, sám se proto chce obrátit na Ústavní soud.