Liberecké muzeum ukrývá unikátní sbírku koberců

Liberec – Muzeum v Liberci se může pochlubit druhou největší sbírkou koberců v zemi. Před veřejností jsou ale ty nejvzácnější skryty v depozitáři. Sbírka se přitom může pochlubit řadou unikátů.

Depozitář koberců ukrývá přes dvě stovky exemplářů. Turecké, kavkazské i perské. Nejstarší pochází z Egypta a vyrobili ho začátkem 16. století. „V textilním muzeu ve Washingtonu mají šestnáct takových koberců, v Muzeu užitého umění ve Vídni jich je šest a v ČR je pouze jediný, a to v Muzeu Liberec. Takže si ho považujeme,“ vysvětluje historik umění a kurátor sbírek textilu Oldřich Palata.  

Za sbírku liberecké muzeum vděčí rodině Liebigů a také Ginzkeyů, kterým ve Vratislavicích nad Nisou patřila továrna na koberce. „Právě Willy Ginzkey byl jeden z těch, kdo velice intenzívně podporoval rozvoj této sbírky,“ zdůrazňuje Oldřich Palata.  

Depozitáře ukrývají také koberce kavkazských pastevců nebo muslimské koberce, na kterých se jejich tehdejší majitelé modlili. „Máme tady i svatební koberec. Nevěsta musela uvázat koberec ženichovi, aby ukázala, že v nové domácnosti k něčemu bude,“ říká s úsměvem historik Palata. 

Cena nejstarších koberců se nedá určit ani podle aukcí. „Toto jsou tak vzácné věci, že se na aukcích prakticky nevyskytují,“ zdůrazňuje Palata. 

Koberce ani nemusejí být staré stovky let, aby se staly součástí sbírky a ilustrovaly dobu, kdy vznikly. „Na jednom z koberců máme i V. I. Lenina. Na jiném je Klement Gottwald. Je to doklad, že koberec snese opravdu všechno,“ podotýká Oldřich Palata. 

Ke skutečným unikátům patří návrh koberce od Alfonse Muchy pro účast firmy Ginzkey na světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Fascinuje prý hlavně Japonce. „Japonci rádi Muchu vystavují a od té doby, co vědí, že tento návrh máme, tak ho po nás často chtějí půjčit na své výstavy,“ uvádí Oldřich Palata.  

Udržovat cennou sbírku není jednoduché, v depozitáři ale kobercům vůbec nic nechybí.  „Koberce byly konzervovány, jsou ošetřeny proti škůdcům a ve skříních mají své mikroklima,“ uzavírá Oldřich Palata.  

Celou sbírku koberců je takřka nemožné vystavit. Vydala by přitom na cyklus. Koberce bývají k vidění jednotlivě na různě zaměřených výstavách. Samostatná expozice se zatím nechystá. Historické koberce jsou sice uzavřeny v depozitáři, ale návštěvníci muzea mohou během prázdnin obdivovat alespoň výstavu praporů a vlajek z jeho sbírek. Ta potrvá až do poloviny září.