Záhadu klatovských katakomb rozluští až zkouška DNA

Klatovy - Historickou záhadu se snaží rozluštit v klatovských katakombách. Mezi třicítkou tamních mumií tam totiž odpočívají, alespoň podle štítku na rakvi, také kosterní pozůstatky teologa Martina Stredonia, který žil na přelomu 16. a 17. století. Podle oficiálních zdrojů je ale opravdový Martin Stredonius pochován v Brně.

K nenápadné barokní rakvi se návštěvníci katakomb v Klatovech těžko dostanou. Možná proto dlouhou dobu unikala pozornosti tabulka se jménem zemřelého, který má být pohřben v brněnském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Pro členy občanského sdružení, které se o kryptu pod jezuitským kostelem v Klatovech stará, je to zatím nevysvětlitelná záhada. „Naši historici se domnívají, že v rakvi leží bratr Martina Stredonia Andreas, který byl nejprve superiorem klatovských jezuitů a později i jejich prvním rektorem,“ říká předseda sdružení Václav Chroust. 

Ostatky v záhadné rakvi nejsou na rozdíl od ostatních mumifikované. Martin Stredonius i jeho bratr Ondřej totiž zemřeli ještě před vybudováním katakomb. Proto jsou v kryptě pod jezuitským kostelem uloženy pouze kosterní pozůstatky. Není tedy možné provést rekonstrukci podoby na tomografu jako v případě mumií. Záhadu kolem ostatků tak osvětlí teprve zkouška DNA, která by měla být provedena ještě v letošním roce.


Právě Martin Stredonius přivedl do Klatov v roce 1636 jezuity a katakomby se staly pohřebištěm členů jejich řádu. Původně bylo do podzemních krypt uloženo téměř dvě stě těl, která díky příznivým klimatickým podmínkám prošla přirozeným procesem mumifikace. V přístupných expozicích katakomb je dnes uloženo zhruba třicet z nich. U většiny je uvedeno jméno i datum úmrtí. Malá barokní rakev si však na potvrzení či uvedení nového jména bude muset ještě počkat.