Kostel uprostřed novomlýnské nádrže se možná zpřístupní veřejnosti

Ivaň - Nepřístupnému ostrůvku s kostelem svatého Linharta uprostřed novomlýnské nádrže svítá naděje na záchranu. Obce Ivaň a Pasohlávky požádaly o evropskou dotaci, aby kostel zpřístupnily návštěvníkům. Památka, která jako jediná stavba přežila zánik obce Mušov, je už desítku let v dezolátním stavu. Kostel je vidět z břehu jen díky klientům kyjovské komunity Krok, kteří se starají o jeho okolí.

Ivaň jako vlastník kostela a nedaleké Pasohlávky jako správce daného území požádaly o evropskou dotaci na zpřístupnění kostela. „Momentálně je naděje, že získáme dotaci z Regionálního operačního programu, protože je vypsaná výzva, která výborně sedí právě na zpřístupnění. Na podzim se dozvíme, jestli s naší žádostí uspějeme,“ uvedla starostka Ivaně Ivana Macková (nez.). Pokud obce dotaci získají, chtějí se do oživení kostela pustit už příští rok.

Projekt počítá s vybudováním odpočinkové zóny pro návštěvníky na hrázi s posezením, lodní dopravou na ostrov a vytvořením vyhlídky ve věži kostela. Návštěvníci by tak z výšky mohli pozorovat hnízdící ptactvo, lesknoucí se hladinu Nových Mlýnů a Pálavu. Podle předběžných odhadů se náklady vyšplhají na pět milionů korun.

Kostel sv. Linharta v Mušově

Kostel sv. LinhartaKostel sv. Linharta vznikl před polovinou 13. století v souvislosti se založením obce Mušov. Původní kostel měl o polovinu menší půdorys než dnes. K jeho zvětšení došlo při gotické přestavbě – nová loď byla rozšířena a starý presbytář nahradilo prostorné kněžiště. Kostel se stal cílem poutníků putujících ke svatému Linhartovi, patronovi vězňů a zločinců. Tradice se zachovala až do poloviny 17. století. Za třicetileté války zanikly poutě a zdejší fara byla přičleněna k obci Perná. Ve 2. polovině 18. století se kostel dočkal další přestavby, tentokrát barokní. Největší změnou byla výstavba nové severní věže, která nahradila původní románskou. Poslední výraznou změnou vzhledu prošel kostel na počátku minulého století, kdy získal novogotickou podobu.

(zdroj: www.jizni-morava.cz)


Ostrov by ale byl přístupný pouze na čtyři měsíce v roce. Leží totiž v srdci přírodní rezervace s přísným režimem ochrany zejména kvůli ptákům, proto není možné, aby byl přístupný po celý rok. „Zpřístupnění je představitelné v době, kdy ptáci nehnízdí a zároveň tady ještě není koncentrace ptáků na zimu. To znamená od července do října. Umím si to představit s tím, že by byli lidé dopravováni nějak organizovaně s průvodcem, který by jim vysvětlil, proč je provoz takhle omezen a co tady mohou vidět,“ vysvětlila Vlasta Škorpíková z Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Dodala, že dodržování režimu by muselo být hlídáno.

O kostel a jeho okolí se už čtvrtým rokem starají klienti kyjovské komunity Krok pro drogově závislé. Aby se na nepřístupný ostrov dostali, postavili si dokonce vlastní loď. Na brigádu vyráží vždy v druhé půlce prázdnin a tři týdny pak okolí kostela čistí, aby tam mohli hnízdit ptáci. „Když jsme sem přijeli poprvé, tak tady byl jen takový úzký chodníček ke kostelu. Byla to tady taková džungle. Každým rokem se to nádherně posouvá, letos se tady objevily vzácné kytky. Kopřiva a bodlák pořád vítězí, ale pokrok je vidět, má to nějaký smysl,“ popsal ředitel Občanského sdružení Krok Milan Čamlík.

Právě smysluplná práce je základem terapie klientů Kroku. „Jsme za tu práci nesmírně vděční, protože, jak říkám – nestačí jenom přestat pít a brát drogy, je potřeba změnit životní filozofii. Tahle práce je každý den vidět, je návazná na přírodu,“ vysvětlil význam pravidelné úklidové akce Čamlík. Klienti vstávají každý den v šest hodin ráno a pak až do večera sečou, kosí a hrabou trávu a uklízí ostrov.

Demolice a zatopení Mušova

Navzdory odporu obyvatel Mušova musela obec na konci 70. let ustoupit výstavbě novomlýnských nádrží. Ještě předtím v roce 1975, kdy začala stavba Horní nádrže, zanikly rozsáhlé lužní lesy evropského významu s vzácnými druhy mokřadní fauny a flóry.

Vojska ministerstva vnitra srovnala se zemí více než sto rodinných domů, přestěhovat se muselo zhruba pět stovek lidí. Starousedlíci si mohli vybrat – buď získat náhradní bydlení, nebo finanční kompenzaci. V lednu 1980 byl Mušov vymazán ze seznamu obcí v Československu, o sedm let později obec definitivně pohřbily miliony kubíků vody. Díky úsilí památkářů zůstal zachován alespoň kostel sv. Linharta, který dodnes stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.

Zatopení Mušova a vzniku novomlýnských nádrží se věnoval i pořad ČT Zatopené osudy.