O teplo na zámku Hluboká se staral Hltoun nebo Franz Josef

Hluboká nad Vltavou - Dnešní díl letního seriálu míří do jižních Čech na zámek Hluboká. Při jeho rekonstrukci do současné novogotické podoby v polovině 19. století si tu Schwarzenbergové nechali vybudovat komplexní systém vytápění. Využívali dohromady osm horkovzdušných kotlů. Ty byly v části zámku, kterou tehdy obývalo služebnictvo. Teplo se pak po budově rozvádělo šachtami ve zdech. Dnes jsou prostory s kotli veřejnosti uzavřeny.

Hlubocký zámek šlechtici v zimním období tradičně neobývali. Trávili tu ale podzimní honitby, a pokoje proto potřebovali vytápět. Právě k tomu sloužily takzvané heizungy. Každý z šesti velkých horkovzdušných kotlů vytápěl přibližně čtyři až pět místností. Služebnictvo, které se o přikládání do kotlů staralo, si je různě pojmenovalo. Je tady kotel Ženich, Hltoun nebo Franz Josef. „Vzduch se reguloval přes lanka vedoucí ke kladkám, které do místnosti pouštěli větší nebo menší množství teplého vzduchu,“ vysvětlil kastelán Miroslav Pavlíček.

Průměrná teplota v místnostech díky horkovzdušným kotlům šplhala až k 22 stupňům. Během jednoho dne se spotřeboval plně naložený vůz dřeva. Dříví bylo naštípáno na tenké třísky a do kotle se vhazovalo malým otvorem, aby se udržel výkon kotle. Zámecké pokoje byly ale obloženy dřevem a tomu vytápění horkým suchým vzduchem nesvědčilo. Proto byl na celý vytápěcí systém napojen ještě vlhkoměr. „Už v době, kdy byly kotle instalovány, se pamatovalo na to, že by mohlo docházet k praskání nábytku a ostění, a vzduch se zvlhčoval,“ popsal Pavlíček. 

Horkým vzduchem se vytápěly pokoje v prvním patře zámku, reprezentační sály i soukromá apartmá. Na ty největší pokoje ale jen samotné kotle nestačily. „Schwarzenbergové museli tento systém i nadále kombinovat s klasickými krby a kamny,“ doplnila průvodkyně Lada Veselková. Kvůli zimním prohlídkám se zámek temperuje i dnes, ale pomocí elektrických přímotopů a jen na 13 až 15 stupňů.