Poklady pražských cechů přivítá ctěnický zámek

Praha – Díky získání zámku Ctěnice do vlastnictví města se může řada zaprášených exponátů z pražských depozitářů po dlouhé době ukázat lidem. Muzeum hlavního města přichystalo velkou výstavu, která má návštěvníkům připomenout kouzlo dnes už pozapomenutých řemesel a především jejich organizované spolky – cechy.

Pražský depozitář dlouho hledal prostory, ve kterých by se mohl pochlubit největší sbírkou cechovního umění na světě. Obsahuje vesměs dary od pražských řemeslných spolků, především zdobené truhly, žerdě nebo prapory. Právě ty patřily mezi reprezentativní znaky každého spolku. Kromě estetiky si na nich cechy navíc cenily důležité funkce. „Cechovní truhly byly určeny k ukládání poplatků, které cechy vybíraly od svých členů. Pokladnu také plnily nejrůznější pokuty,“ uvedla kurátorka Martina Lehmannová.

Pražské cechy měly mezi ostatními v rámci Zemí koruny české významné postavení. Rozhodovaly ve sporech, stanovovaly kvóty pro počet tovaryšů, zasahovaly mistrům do výroby nebo kontrolovaly kvalitu a cenu výrobků. Každý cech měl svou pokladnu, na jejíž výrobu vynakládal velké prostředky. Muzeu se podařilo získat přes 50 cechovních truhlic, z nichž nejstarší pochází ze 17. století. Všechny mají bytelný zámek a některé navíc obsahují tajné skrýše pro mimořádně důležité listiny.

Cechy se prezentovaly také dekoračními předměty - například tácy, korbely a dózami, které se používaly při slavnostních příležitostech. I z nich má pražský depozitář co ukázat. Dochovala se řada písemností, které dokládají například existenci cechu, jenž sdružoval výrobce hedvábí.

Řemeslnické cechy se staly brzdou pro překotný průmyslový rozvoj. Zatímco Francie je zrušila na konci 18. století, v Rakousku byly císařem Františkem Josefem rozpuštěny v roce 1859.  Jenže stejně jako dnes spotřebitelé hledí s despektem na záplavu čínského zboží, netěšily se dobré pověsti ani výrobky, které chrlily továrny.