Majitelé proměnili les v holinu. Zřejmě nezákonně

Královopolské Vážany - Kus lesa v Královopolských Vážanech na Vyškovsku padl k zemi. Podle lesního správce ho majitelé vykáceli bez povolení, na místě by takto intenzivní těžbu nikdy nepovolil. Případem se teď zabývá státní správa lesa a vlastníkům hrozí pokuta.

Ještě minulý týden vzrostlý les se proměnil na stovky pařezů. Podle lesního správce apokalypsa, kterou způsobila třeboňská firma, navíc nelegálně. „Je to hrůza. To kdyby viděli staří lesáci, kteří už jsou na pravdě boží, tak se obrátí v hrobě. Tady je už stovky let původní přírodní les,“ říká správce lesa Karel Dvořáček, jenž stojí uprostřed vzniklé planiny. Sám by podle svých slov takové kácení nikdy nedovolil. „Měla být vytěžena asi jen třetina stromů. Holoseč je způsob těžby, který tady byl naprosto nepřípustný. Je vytěženo vše, i mladé stromy, které tu měly stát dál a tvořit budoucnost tohoto lesa,“ stěžuje si Dvořáček. 

Právě fakt, že sám ke kácení nevydal povolení, a přesto byl les vytěžen, je podle něj důkaz nezákonného jednání. „Jsem přesvědčen o tom, že zde došlo k porušení lesního zákona. V prvé řadě došlo k tomu, že neměli souhlas můj – jako odborného lesního hospodáře. Já bych měl rozhodnout o tom, jaká těžba se provede a v jakém rozsahu,“ upozornil Dvořáček. 

Reportáž Barbory Žítkové (zdroj: ČT24)

Celou věc správce nahlásil na městský úřad ve Vyškově. Ten zajišťuje státní správu lesa. „Byli jsme na místě a zjistili jsme, že těžba byla provedena v rozporu s některými ustanoveními lesního zákona,“ potvrdil vyškovský pracovník státní správy lesa František Vrbacký. Úředník už zahájil s majiteli správní řízení. „Hlavní problém je v tom, že byl poškozen i porost okolních vlastníků, kteří se mohou bránit v občanskoprávním sporu. Došlo i k tomu, že bylo vytěženo víc dřeva, než mělo být,“ vysvětlil Vrbacký.

Plošné vykácení může podle správce Dvořáčka způsobit další škody i v budoucnu. „Tady se otevřela úplná mýtina. Až sem foukne silný vítr a napadne sníh, tak nastanou další škody,“ varoval Dvořáček.

„O platné povolení jsme požádali patřičný úřad, který se do 30 dnů nevyjádřil, tudíž jsme měli nárok les vykácet. Do žádosti jsme napsali, proč nekomunikujeme se správcem lesa. Ten správce je arogantní, namyšlený hulvát. Je to člověk, který zneužívá svého postavení a nedá se s ním vůbec jednat. My jsme ho jakoby obešli a požádali jsme nadřízený orgán.“

spolumajitel lesa Michal Kliment

Vykácet a zmizet – taktika řady firem

Případy, kdy firma do posledního stromu vytěží les, mívají často nepříjemnou dohru. „Děje se to vždy stejným způsobem. Firma koupí od drobných vlastníků pod cenou les, vyrabuje ho a zmizí. Na následné zalesnění mají dva roky a během dvou let se může stát cokoliv. Takže se může stát, že firma třeba vyhlásí konkurz,“ popsal praktiky některých firem Dvořáček. Podobnou zkušenost má i on sám, před lety mu takto uprostřed spravovaného lesa zbyla jen holina, která patřila firmě v úpadku. Nová výsadba se nekonala. „Protože mám řadu spolužáků z lesnické fakulty po celé republice, mám zprávy o tom, že se to děje i jinde,“ dodal Dvořáček.

Podle zákona lze v lese těžit pouze se souhlasem odborného lesního hospodáře, což je v podstatě správce lesa. Z protokolu o kontrole České inspekce životního prostředí, která vykácený les navštívila, vyplývá, že se majitelé bránili argumentem, že podali žádost o povolení k těžbě na státní správu lesu. Když se po uplynutí zákonné lhůty úřad nevyjádřil, zahájili majitelé těžbu s tím, že žádné stanovisko, rovná se kladné stanovisko. „Domnívám se, že oprávnění těžit stromy vznikne vlastníku lesa zásadně pouze tehdy, pokud k tomu dá souhlas odborný lesní hospodář. To je obecné pravidlo zakotvené v zákoně o lesích. Orgán státní správy lesů provádí pouze jakousi kontrolu souhlasu samotného odborného lesního hospodáře,“ uvedla právnička Ekologického právního servisu Jana Kravčíková. Odborný lesní hospodář nemůže souhlas odmítnout, pokud není těžba v rozporu s lesním zákonem. Podle správce lesa Karla Dvořáčka je ale v daném místě dovoleno vytěžit jen 65 kubíků dřeva, plošnou ttěžbu tedy měl právo zapovědět.