Pozůstalost Benešových se postupně odhaluje veřejnosti

Tábor - Hana Benešová, manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, v roce 1974 odkázala Husitskému muzeu v Táboře celou pozůstalost. Z vily, ve které spolu žili, si přála mít muzeum. Pro její přání ale neměl tehdejší režim pochopení, a tak tehdy vše skončilo v depozitáři táborského muzea. Část majetku je v něm dodnes, část je však vystavena v novém památníku v Sezimově Ústí a zbytek i v Benešově vile.

V Benešově vile v Sezimově Ústí mělo být původně i Benešovo muzeum. Závěť Hany Benešové se ale nenaplnila. „Lubomír Štrougal dostal vilu od tehdejšího tajemníka darem k tomu, aby ji uzpůsobil pro vládní účely,“ uvedl Richard Vlasák, historik Husitského muzea v Táboře. Zatímco se ve vile rekreovali vládní představitelé, osobní věci Edvarda a Hany Benešových zapadaly prachem v depozitáři táborského muzea.

Až po roce 1989 část pozůstalosti našla uplatnění v novém památníku Edvarda Beneše. O pár let později se další, podstatně větší část pozůstalosti vrátila i do opravené a pravidelně jednou měsíčně otevírané vládní vily. „Paní Hana chtěla, aby si je návštěvníci připomínali jako živé bytosti, aby si představili, jak oni tu žili,“ uvedla Jana Vitoňová, průvodkyně Památníku E. Beneše.

Například postel první dámy je ale stále v depozitáři a s ní i řada dalších zajímavých věcí. Třeba zdobený čepec a šátek ze sbírky národních krojů Hany Benešové nebo krbové sirky, suvenýr z jednání představitelů Malé dohody na konferenci 28. 7. 1923. „Drobnost, ale ukazuje na ty diplomatické vztahy,“ uvedl Vlasák. „Jsou tam i dopisy, ale dopisy, které se většinou týkají právě manžela. Dá se říct, že Hana Benešová už systematicky připravovala jakýsi památník,“ dodal Vlasák. Muzeum expozici prezidentova památníku průběžně obměňuje. A tak je naděje, že se postupně a alespoň dočasně dostane i na všechny předměty z depozitáře.