Jilemnický zámek ani Hrádek u Nechanic Harrach zpátky nedostane

Jilemnice/Hrádek u Nechanic – Nárokem, který si dělá Ernst Harrach na někdejší rodinné majetky v oblasti Krkonoš, se Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nebude zabývat vzhledem k tomu, že Česko nabídlo dědici někdejších pánů hor i podhůří odškodnění za porušení práva na spravedlivý proces. Harrach žádal o vrácení zámků Hrádek u Nechanic a v Jilemnici, tří set hektarů pozemků a lesů v Krkonoších a u Plané nad Lužnicí a dalšího majetku v desítkách obcí.

Bývalý harrachovský zámek v Jilemnici nebo místní pivovar nepotkal osud zabavených šlechtických majektů, o které se po válce nikdo nestaral. Jilemničtí se o to více obávali, že budou muset vydat majetek zabavený rodu, který otevřeně podporoval nacistické Německo. V posledních letech do něj město investovalo mnoho peněz. „Investovali jsme do opravy pivovaru přes 40 milionů korun. Během 15 až 20 let jsme investovali i do zámku. V něm je muzeum a je to naše pýcha,“ poukázal jilemnický starosta Vladimír Richter. Spokojeni jsou i v nedaleké Horní Branné, kde mohou volně nakládat s pozemky nedaleko sportovního areálu.

Ulevilo se i správcům a návštěvníkům Hrádku u Nechanic. Dvě desítky let se obávali, že jednou narazí na zamčené dveře s nápisem „soukromý majetek“. Také golfisté z místního klubu netají radost, získali jistotu, že tu své turnaje budou moci hrát i v dalších letech.

Požadavky Harrachů brzdily i rozvoj Sadové, kde jim dříve patřila skoro celá ves. „Připravovali jsme uprostřed obce asi čtyři hektary pozemků pro výstavbu rodinných domků, ale kvůli restitučním nárokům jsme museli přípravu zastavit,“ konstatoval starosta Sadové Drahoslav Falta.

Méně napjatě očekával výsledek sporu Krkonošský národní park, který spravuje některé lesy, které patřily Harrachům. „Z našeho pohledu nešlo o nijak podstatné pozemky, o nijak podstatný majetek,“ řekl náměstek ředitele KRNAPu Jakub Kašpar.

Harrach dostal odškodnění, majetek nikoli

Ernst Harrach se dlouhodobě domáhal u českých soudů zahájení řízení o dědictví po svém bratranci Janu Nepomuku Harrachovi. Spor se dostal k Nejvyššímu soudu, který odmítl Harrachovo dovolání. Ústavní soud se potom odmítl zabývat jeho stížností. Proto se Česko nakonec rozhodlo vyplatit Ernstu Harrachovi 4 500 eur (asi 110 tisíc korun) za porušení práva na spravedlivý soud, když se obrátil na ESLP. „Evropský soud pro lidská práva potvrdil oprávněnost rozhodnutí našich soudů, které nárokům pana Harracha nevyhověly,“ řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.

Mluvčí ovšem zdůraznila, že vyplacení peněz nemá žádný vliv na vyznění konečných rozhodnutí českých soudů. Protože se ESLP po vyplacení odškodného případem nebude zabývat, spor skončil.

Zemřel v uniformě Wehrmachtu – mohl mu stát zabavit majetek?

Harrachové vlastnili rozsáhlý majetek v řadě českých krajů. Ukončený spor se týkal majetku, který vlastní nebo spravuje 66 subjektů, jako Krkonošský národní park, Lesy ČR, Ředitelství silnic a dálnic, ministerstvo vnitra, kraj, města, obce i soukromníci. Celková hodnota šlechtického majetku Harrachů se odhaduje na stovky milionů korun. Přišli o něj po druhé světové válce na základě Dekretů prezidenta republiky. Zatímco zakladatel rodové severočeské moci Jan Nepomuk František Harrach byl ve své době považován za vzorného Čecha, jeho vnuk Jan Nepomuk se přihlásil k německému občanství a sloužil během druhé světové války ve Wehrmachtu.Harrachovi obhájci však tvrdí, že se stát zmocnil harrachovských majetků bez právního důvodu – Jan Nepomuk Harrach zahynul v americkém zajetí ještě před vydáním prezidentských dekretů, podle kterých byl jeho majetek konfiskován. Stát zase poukazoval, že přímí potomci Jana Nepomuka Harracha vymřeli v 60. letech, Ernst Harrach je jeho bratranec a prohlašuje se za dědice rodového majetku.