Jičín - Sedmnáctitisícový Jičín má konečně nového starostu. Zastupitelé zvolili Jiřího Lišku z klubu ODS. Liška město vedl i v letech 1994 až 2002, v letech 1996 až 2010 byl za Jičínsko senátorem. V jeho osobě se zároveň ODS po třech měsících vrátila do čela radnice. Od odvolání Martina Puše (ODS) z funkce starosty na konci června bylo město bez vedení.
Jičín má po čtvrtroce starostu, město povede Liška
Pro Lišku, jediného kandidáta na starostu, se v tajném hlasování vyslovilo 17 zastupitelů. Tři hlasy byly neplatné. Zvolením respektovaného politika by měla skončit krize, která začala v lednu rozpadem koalice ODS, ČSSD a TOP 09.
Liška také po svém zvolení vyzval zastupitele k ukončení osobních sporů a napření sil ve prospěch města. „Přestože jsme již v polovině volebního období, neměli bychom být jen udržovacím zastupitelstvem, které pouze opraví chodníky či postaví jednu mateřskou školu,“ podotkl. V následném jednání zastupitelů Liška v tomto ohledu zaznamenal hned první úspěch, když zastupitelé nejtěsnější většinou 11 hlasů schválili pokračování kontroverzního projektu přestavby zchátralé jezuitské koleje na vědeckotechnický park. V minulých měsících se zastupitelé nedokázali shodnout na tom, zda v projektu pokračovat, či jej zastavit.
Proti původním plánům by přestavba koleje díky vypuštění dvou kongresových sálů měla být asi o 100 milionů korun levnější a měla by přijít na zhruba 250 milionů bez DPH. Tři čtvrtiny nákladů má uhradit evropská dotace. Stavba by mohla začít v roce 2014 a hotová by měla být do poloviny roku 2015. Odpůrci projektu argumentují zejména tím, že město se kvůli přestavbě bude muset zadlužit.
Po volbě starosty na funkci radního rezignoval Jan Čeliš (zemanovci). Zastupitelé pak na dvě volná místa radních zvolili Petra Lisého (Věci veřejné) a Ladislava Bryknera (ODS). Vedle těchto dvou stran mají v sedmičlenné radě své zástupce ještě Sdružení pro Jičín, Volba pro město a TOP 09. Celkem tyto strany v zastupitelstvu disponují 15 hlasy z celkem 21. Mimo radu stojí ČSSD, KSČM a zemanovci.
Letos Liška po 21 letech členství vystoupil z ODS. Zdůvodnil to zájmem stát se členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kde podmínkou nominace je to, že kandidát nesmí být v politické straně. Pokud by se členem rady ústavu Liška nestal, nevyloučil návrat do ODS.