O dražbu příšovické mlékárny investoři neprojevili zájem

Praha – O dnešní dražbu příšovické mlékárny investoři zájem nejevili, dražba se proto zřejmě bude opakovat. Přestože si areál mlékárny v minulých týdnech prohlédla desítka zájemců a dnes zástupci tří na dražbu dorazili, do licitace se nakonec nezapojili. Insolvenční správce s věřitelským výborem tak budou nyní muset rozhodnout, zda se dražba bude konat znovu a s jakou vyvolávací cenou. Moderní areál firmy Plastcom, která je v konkurzu, je posledním velkým mlékárenským podnikem v Libereckém kraji.

Příšovického starostu Antonína Líznera zpráva o nezdařeném prodeji mlékárny nepotěšila. Je to podle něj škoda hlavně proto, že je to v obci významný zaměstnavatel a bezmála rok už nevyrábí.„Kdybychom byli schopni mlékárnu provozovat, tak bychom ji snad i chtěli, to ale není v silách obce,“ podotkl starosta. 

Výroba v podniku se zastavila loni v listopadu, technologie se však udržuje v takovém stavu, že je výrobu možné zhruba do týdne znovu rozjet - pokud budou mléko a zaměstnanci. Hodnotu podniku odhadli znalci na 38,888 milionu korun, vyvolávací cena byla stanovena na 35 milionů korun. Skutečná hodnota podniku, který se specializoval na výrobu tvrdých sýrů, je však vyšší. Za posledních deset let totiž majitelé do modernizace podniku a nových technologií investovali kolem 150 milionů korun.   

Plastcom je v konkurzu od loňského prosince. Návrh podal jeden z věřitelů, později se k němu připojili i vlastníci. Věřitelům firma dluží více než 95 milionů korun, největším věřitelem je Státní zemědělský intervenční fond, který žádá vrácení dotace téměř 19 milionů korun. Jinak podnik dluží hlavně dodavatelům mléka. Dluhy mlékárny však na případného nového vlastníka, který by podnik vydražil, nepřecházejí – nový majitel podnik získá bez starých závazků.   

Zpracování mléka v Příšovicích má více než stoletou tradici. Mlékárna byla založena v roce 1903 jako družstevní. Od roku 1996 pak byla rodinnou firmou. Podnik zaměstnával 50 lidí a denně zpracoval asi 80 tisíc litrů mléka, výrobní kapacity však měl až na 150 tisíc. Nosným výrobním artiklem byly tvrdé sýry typu Eidam, které tvořily 90 procent výroby. Zbylou část představovaly tvaroh, máslo a zakysané jogurtové nápoje včetně sójových.