Při ražbě štoly lidem praskají zdi, prý si ale vymýšlejí

Jablonec nad Nisou - Jabloncem nad Nisou otřásají od léta podzemní výbuchy. Budují se tu tři protipovodňové štoly, z nichž dvě procházejí pod obydlenou částí města. Stavbu za bezmála půl miliardy korun řídí a platí Povodí Labe, podzemní práce mají na starost firmy Syner a Metrostav. Stavba však není bez problémů. Lidé z okolí ražby si totiž stěžují na praskající domy včetně dvou památkově chráněných vil. Firmy ale naznačují, že si lidé vymýšlí.

Zdroj: www.mestojablonec.cz Autor: Město Jablonec n. Nisou

První informace, které o výstavbě štoly byly, informovaly občany, že ražbu nikterak nepocítí, protože to bude asi tak, jako když projede kolem domu velký nákladní vůz. „Když začal první výbuch, tak všichni se zděsili, co se to děje, protože to do projíždějícího nákladního auta mělo opravdu hodně daleko,“ popisuje majitelka poškozené památkově chráněné Háskovy vily Dana Svobodová.

Problémy na sebe následně nedaly dlouho čekat. Hned na několika místech, v různých vzdálenostech od trasy podzemních štol, se totiž na domech začaly objevovat praskliny nebo poničená okna. Primátor města Petr Beitl ale projekt hájí tím, že všechny naměřené hodnoty jsou na dolních limitech povolených hodnot.

František Polák, mluvčí Metrostavu

„Za podzemní odstřely samozřejmě má zodpovědnost naše firma, která tu ražbu provádí, a veškerou kontrolu má právo a povinnost provádět investor. Pokud vím, tak všechna ta měření dospěla k tomu, že naše práce probíhá v rámci daných, projektem předpokládaných limitů.“


„Já tomu moc nevěřím, protože skutečně ty naměřené kmitočty jsou velmi nízké,“ říká tiskový mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek s tím, že Povodí Labe bude objekty i nadále sledovat, protože by se v následujícím měsíci měly s přibližující se ražbou projevit výraznější škody.

Stavba protipovodňové štoly
Stavba protipovodňové štoly

František Polák, mluvčí Metrostavu

„To narušení by muselo být patrné na výsledku měření seismiky, když to řeknu velice jednoduše. Nic takového se tam neukázalo. Já z vlastní čtyřicetileté zkušenosti se velice divím tomu, že by mohlo dojít tři sta metrů od ražeb k nějaké deformaci nebo poškození budov. Nikdy jsem se s tím nesetkal.“


Vzdálenost, do které se mohou šířit vlny, jsou stovky metrů i kilometry

Kloknerův ústav je vědecké pracoviště, které se seismickými otřesy a jejich vlivy na statiku budovy zabývá více než devadesát let. Jeho odborníci upozorňují, že nebezpečné otřesy se mohou šířit na mnohem větší vzdálenost, než je úzký koridor přímo nad trasou protipovodňové štoly. 

Na tvrzení Kloknerova ústavu ale Polák reaguje opět svou zkušeností. Nicméně poté, co se majitelé poničených domů ozvali, snížily Metrostav se Synerem množství používané trhaviny a Háskovu vilu raději zabezpečily vzpěrami. Jablonecké domy by ale mohlo ochránit použití šetrnější technologie. Místo odstřelů by stejnou práci zvládl speciální razicí štít.

Jenže stavebníci takové řešení odmítají. „Tam záleží na délce té zakázky, především na charakteru hornin. Navíc jednak ta štola není dlouhá a bylo by neefektivní,“ vysvětluje Polák. Navíc prý pokud by došlo k poškození razicího štítu, tak by to mohlo znamenat prodražení stavby, ale zejména by to mělo dopad na časový harmonogram.