Praha – Až skončí stavba tunelového komplexu Blanka, který naváže na Strahovský tunel a dovede auta na Pelc-Tyrolku k výpadovce na Ústí nad Labem, vnitřní okruh Prahy se přestane rozrůstat. Navazující část je velmi drahá a magistrát na ni nemá. Peníze ale nejsou vše – aby bylo možné stavět, musí město splnit řadu podmínek nařízených ministerstvem životního prostředí. Město ovšem uvažuje, že upraví některé stávající ulice tak, aby chybějící část okruhu mohly alespoň částečně nahradit.
„Druhou Blanku“ nebrzdí jen peníze, město dostalo stovky podmínek
Kapacitní propojení Tróje a Štěrbohol bude stát 40 miliard korun. Jeho součástí budou i tunely, proto se občas hovoří o Blance 2 s odkazem na tunelový komplex, na který má nová stavba navázat. Město peníze nemá, ale i kdyby mělo, nemohla by stavba začít. Ministerstvo životního prostředí podmínilo zahájení stavby zhruba dvěma sty podmínek, které je nutné nejprve splnit. Vyjmenovány jsou v posudku EIA. „Stanovisko je kladné, nicméně je tam řada podmínek, které je potřeba splnit. Například se to týká omezení rychlosti, protihlukových opatření nebo dostavby silničního okruhu,“ popsal mluvčí úřadu Matyáš Vitík. Město by také muselo zavést mýtné za vjezd do centra.
Blanka a Blanka 2
Stavba Blanky 2 měla začít v roce 2016 a skončit o pět až deset let později. Město nyní uvažuje, že v této době vznikne alespoň částečná náhrada zkapacitněním tzv. Průmyslového polookruhu. „Zprovoznit Městský okruh náhradní variantou. Ta by stála zhruba desetinu,“ řekl Josef Nosek.
Podle aktivistů, kteří si dokončení Městského okruhu nepřejí, ale není potřeba žádná další stavba. „Projekt dostal kladné hodnocení EIA za podmínek, které ukazují, že když se splní, tak vlastně nebude potřeba. Tam je podmínka, že nejdřív musí být vnější okruh, současně s tím musí být mýto v centru Prahy,“ řekl Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.
Průmyslový polookruh
Východní část Městského okruhu má z Pelc-Tyrolky pokračovat zhruba trasou dnešní Povltavské ulice, využít Spojovací a přes Malešice se napojit na Jižní spojku. Mimoúrovňová křižovatka, kde se z budoucího Městského okruhu odpojí Štěrboholská spojka, vznikne na úrovni dnešní Rabakovské ulice. Alternativní polookruh vede po ulicích Liberecké, Kbelské a Průmyslové. Ty jsou již dnes postaveny, řidiče ale brzdí úrovňové křižovatky a místy i nízká kapacita.
Reportáž Antonína Šimůnka (zdroj: ČT24)
Pražské okruhy
Zatímco Paříž má čtyři kapacitní silniční okruhy a Berlín jeden a půl, Praha nemá žádný. V plánu jsou ale dva. Vnější Pražský okruh by měl vést po trase Satalice–Běchovice–Říčany–Vestec–Lahovice–Slivenec–Třebonice–Řepy–Ruzyně–Suchdol–Březiněves–Satalice. Hotova je necelá polovina jeho plánované délky a zcela chybí jeho severní část od Ruzyně až do Satalic, zatím ani nebyla stanovena přesná trasa.
Vnitřní okruh vede po Jižní spojce, Barrandovském mostě, Zlíchovským tunelem, tunelem Mrázovka, Strahovským tunelem, tunely Brusnice, Dejvice a Královská obora a dále tzv. Blankou 2. Otevřena je rovněž asi polovina okruhu, který však vede zhruba souběžně s hotovou částí vnějšího okruhu. Po dokončení Blanky pomůže řidičům, kteří chtějí jet kolem Prahy ze severu na západ. Po odřeknutí Blanky 2 přesto zůstane okruhy zcela nepokryt severovýchod metropole. Jedinou možností tak zůstane zdlouhavá cesta po Průmyslovém polookruhu.