Plzeňský kraj se dohodl s VZP, nemocnice se tu rušit nebudou

Plzeň - Nemocnice vlastněné Plzeňským krajem by neměly přijít o žádná oddělení, vyplynulo z dnešního jednání zástupců zdravotních pojišťoven, Plzeňského kraje, krajského zdravotnického holdingu a nemocnic. Ještě před týdnem přitom pojišťovny nechtěly uzavřít smlouvy například s porodnicí a gynekologií nemocnice v Rokycanech, ohroženo bylo i tamní dětské oddělení. Zástupci pojišťoven dnešní dohodu projednají s vedením a příští týden by mohl mít kraj odpověď.

Střednědobé smlouvy by pak mohly být podepsané do konce listopadu. Rušení části akutních lůžek se kraj nebrání, řekl dnes radní pro zdravotnictví Václav Šimánek (ČSSD). „Dnešní jednání se zdravotními pojišťovnami nás posunulo o velký krok dopředu, protože se podařilo odvrátit hrozbu redukce některých oddělení. Zůstanou zachovány všechny krajské nemocnice a na nich všechna oddělení,“ řekl. Nemocnice by měly dostat střednědobé smlouvy, což by jim mělo poskytnout jistotu existence zřejmě alespoň na tři roky. Pojišťovny dál trvají na restrukturalizaci lůžek.

Redukci celkem o 123 akutních lůžek, tedy zhruba 15 procent všech akutních lůžek v krajských nemocnicích, jak to požadoval ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), navrhl kraj a holding pojišťovnám už 6. ledna. Zásadně ale odmítal rušení jakéhokoli oddělení. Pro malé čtyřoborové nemocnice, jako jsou například Rokycany či Stod, by zrušení oddělení vedlo k zániku celé nemocnice. Plzeňský kraj je přitom už nyní jediný, který nemá nemocnici v každém okrese. Až donedávna pojišťovny na návrh kraje nereagovaly, pak přišly s vlastním návrhem požadujícím rozsáhlou redukci po celé zemi.

Nejvíc lůžek ztratí nemocnice v Klatovech

Podle dnešní dohody by se v nemocnicích Plzeňského kraje měla provést změna lůžkového fondu, oproti lednovému krajskému návrhu se ale poněkud liší. Podle Šimánka vychází ze shody holdingu, managementu jednotlivých nemocnic a pojišťoven. Největší redukce bude v Klatovech, kde bude zrušeno téměř 90 lůžek. Je to dáno jednak sdílením lůžkového fondu u některých menších oddělení a optimalizací, která souvisí s otevřením nové nemocnice. Řádově o desítky lůžek by mělo jít v nemocnicích v Rokycanech, Stodu a Domažlicích.

Náhlý obrat v postoji pojišťoven si Šimánek vysvětluje zejména společným postupem a deklarací Asociace českých a moravských nemocnic a Asociace krajských nemocnic, které navrhovaly nepodepisovat s pojišťovnami smlouvy požadující redukci celých nemocnic a oddělení. I přesto, že pro Plzeňský kraj dopadlo jednání dobře, je připraven podpořit solidárně jiné regiony. „Předpokládám, že k podobnému úspěchu dojde i v jiných krajích,“ dodal Šimánek.

Video Nemocnice v plzeňském kraji se rušit nebudou
video

Nemocnice v plzeňském kraji se rušit nebudou

Rušení nemocnic se podařilo zabránit i na jižní Moravě

Páteřní zdravotnickou síť v Jihomoravském kraji bude kromě brněnských zařízení tvořit osm dalších nemocnic včetně těch ve Znojmě, Břeclavi, Kyjově, Vyškově, Boskovicích, Blansku, Hodoníně a Hustopečích. I zde se přitom měla podle plánů pojišťoven původně mnohá lůžková oddělení utlumit či rušit. Na zařazení těchto nemocnic jihomoravské páteřní sítě se shodl tamní hejtman Michal Hašek s ministrem zdravotnictví a šéfy VZP a svazu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, všechny nemocnice dostanou od pojišťoven smlouvy na příštích pět let.

Všem nemocnicím v Česku končí ke konci roku smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Ty se chystají novými dohodami nemocniční síť upravit. V příštích letech by se mělo zrušit v Česku 6 000 akutních lůžek, jejich množství mají upravit právě pojišťovny v nových smlouvách. Podle původního návrhu měla v příštím roce akutní lůžková péče skončit ve 12 nemocnicích, do dvou až tří let svou podobu mělo změnit dalších 18 nemocnic a do pěti let měla některé ze svých oddělení omezit či zrušit asi stovka dalších. Návrhy pojišťoven na změny v síti nemocnic kritizují lékařská komora, odbory, rada postižených či svaz pacientů. Podle nich se chystá jen omezení dostupnosti péče. Nepočítá se ani s větší sumou pro nemocnice, které převezmou po zrušených zařízeních pacienty. Odboráři navíc upozorňují na to, že by o práci mohly přijít tisíce zdravotníků a dalších zaměstnanců, kteří zatím žijí v nejistotě, zda jejich pracoviště bude dál fungovat, či skončí.