Žižkov, město na východě (Prahy)

Praha – Možná vše, co jste kdy chtěli vědět o Žižkovu… ukazuje a říká výstava v pražském městském muzeu. Jedna z nejrázovitějších čtvrtí, na kterou jsou její obyvatelé patřičně hrdí, má bohatou historii, ale také řadu míst, o nichž se řádně neví.

Žižkov stejně jako další bývalá průmyslová pražská předměstí – Smíchov, Holešovice či Karlín – vznikl ve druhé polovině 19. století. V roce 1860, kdy byl Žižkov ještě součástí Vinohrad, žily na jeho pozdějším území za východními pražskými hradbami jen desítky lidí, zato před první světovou válkou jich bylo už 70 tisíc. Genia loci starého Žižkova vytvořil starosta a stavební podnikatel Karel Hartig. Uvádí se, že neměl žádné urbanistické znalosti, a tak pavlačové domy stavěl, jak ho napadlo. Vznikla tak jedinečná čtvrť – ovšem v letech 1881–1922 byla samostatným městem. Částečně zanikla v 80. letech, kdy se tehdejší pražské vedení rozhodlo asanovat staré domy.  Po revoluci bylo bourání zastaveno, a tak kus starého Žižkova ještě zbývá.

Z výstavy v Muzeu hl. m. Prahy
Z výstavy v Muzeu hl. m. Prahy

Atmosféru dob, kdy byl ještě Žižkov celý, se pokouší připomenout výstava v Muzeu hl. m. Prahy – krátce před zahájením asanace se ji snažil zachytit amatérský fotograf a žižkovský písmák Oldřich Javorský. „Žižkov systematicky procházel, v roce 64, 70 a 72 pořídil desítky, možná i stovky poměrně kvalitních záběrů. Tím, že už věděl, že asanace přijde, svoje úsilí stupňoval a systematicky dokumentoval oblasti, které pak zmizely,“ přiblížil Tomáš Dvořák z pražského muzea, který k výstavě připravil také knihu věnovanou Žižkovu.

Z výstavy v Muzeu hl. m. Prahy
Z výstavy v Muzeu hl. m. Prahy

Kromě historie žižkovských ulic a domů představuje výstava také dějiny míst, kde nikdy žádná budova nestála. Patří mezi ně například tzv. Židovské pece – někdejší park, který vznikl v divoké oblasti s jeskyněmi a pochybnými existencemi. Jeho označení se používá už od středověku. „V době středověkých pogromů na židovské obyvatelstvo v Praze se tam pražští židé mohli uchýlit a schovat,“ poznamenal Tomáš Dvořák. Později divočina sloužila jako cíl dobrodružných výletů. „Obyvatelé toho 'pravého' Žižkova kolem Komenského náměstí, Sladkovského náměstí nebo ještě z nižších oblastí tam mohli vyrážet na exotické výpravy,“ dodal.

Výstava, která se kromě Žižkova věnuje také Vinohradům, ještě nekončí. Nejenom Žižkovští a Vinohradští ji mohou navštívit až do května. Navazuje na obdobné výstavy, které se v minulosti věnovaly Libni a Karlínu.