Plánované „větrníky“ rozdělily obyvatele dotčených obcí

Skřípov (Prostějovsko)  Plánovaná stavba větrného parku rozděluje obyvatele Skřípova na Prostějovsku a okolních vesnic. S návrhem na jeho vybudování přišel investor už před čtyřmi lety. A i když je vedení obce pro postavení větrníků, mnoho lidí proti tomu protestuje. Podle kritiků by elektrárny narušily krajinu na severu Drahanské vrchoviny.

U Skřípova na Prostějovsku mělo nejdříve vyrůst dvanáct větrných elektráren, potom devět a nyní je to už jen polovina z původně plánované velikosti větrného parku. I tak rozděluje šest větrných elektráren obyvatele okolních vesnic i Skřípova. Místní zastupitelé ale pro stavbu větrných elektráren ruku zvedli, i když v poměru 4:3. „Do obce by díky tomu měly přijít finanční prostředky na její zvelebení, na pomoc občanům. Můžeme jim například  přispět na svoz odpadu,“ vysvětluje starosta Skřípova Miroslav Kadlec. „Proti záměru vznikla petice, i na zasedání ve Skřípově se více lidí vyslovilo proti,“ uvedla Jarmila Podhorná z občanského sdružení Brodek u Konice – právem za zachování krajiny a přírody.     

Větrné elektrárny nejsou na Drahanské vrchovině novinkou. Stojí už třeba v Protivanově a nedalekém Brodku u Konice. „Tehdy s tím lidé ještě neměli zkušenosti a vždycky jsme se na to dívali jako na alternativní zdroj energie. Ale dnes už všichni vědí, co to přináší a jak to ten kraj poškozuje,“ zdůvodňuje negativní postoj k projektu Jarmila Podhorná. Zároveň připouští, že některým lidem projekt nevadí.  

Větrné elektrárny, které by mohly vyrůst u Skřípova, budou vyšší než ty u Brodku u Konice nebo Protivanova. Výška lopatky by měla dosahovat až sto padesát metrů. To je srovnatelné s nejvyšší elektrárnou v okolí, tou Drahanskou. Olomoucký krajský úřad si proto nechal zpracovat posudek o případných dopadech větrného parku na životní prostředí. A znalec jeho realizaci nedoporučil. Poslední slovo bude mít právě krajský úřad.