Jiroušek: Zoo ve Dvoře Králové nedovoleně obchodovala se zvířaty

Dvůr Králové - K vyloučení Zoo ve Dvoře Králové z mezinárodní organizace zoologických zahrad WAZA možná přispělo i dlouhodobé obchodování se zvířaty, které se neslučuje s jejím etickým kodexem, uvedl pro publicistický pořad Reportéři ČT český zástupce v Evropské asociaci zoologických zahrad EAZA a bývalý ředitel jihlavské zoo Vladislav Jiroušek. Nový ředitel zahrady Přemysl Rabas věří, že se mu podaří zoo do mezinárodních organizací brzy navrátit.

Legendární zoologická zahrada ve Dvoře Králové v posledních letech ztrácí dech. Za vedení bývalé ředitelky Dany Holečkové se dostala do mezinárodní izolace vyloučením ze světové organizace zoologických zahrad WAZA a vlastním ukončením členství v Evropské asociaci zoologických zahrad EAZA. Dostala se tak mimo dosah programů na výměnu chovaných zvířat. Nového ředitele Přemysla Rabase čeká nelehký úkol navrátit zahradě zpět její dobré jméno jak mezi světovou odbornou veřejností, tak mezi návštěvníky.

WAZA vyloučení zoo zdůvodnila soustavným porušování etického kodexu při práci se zvířaty, konkrétní důvody však neuvedla. Podle Jirouška mohlo k vyloučení z organizace přispět i to, že královédvorská zoo dlouhodobě prodávala velké množství odchovaných zvířat. Zatímco jiné české zoo vykazují za prodej zvířat roční tržby většinou ve statisících korun, zoo ve Dvoře Králové ročně inkasuje za odprodané kusy i několik milionů. Obchodování se zvířaty přitom etický kodex evropské asociace zakazuje. „Ta zahrada je nesmírně úspěšná v rozmnožování zvířat, ale to je také její nevýhoda, z obrovského množství neprodá v poměru tolik, ale už byla pod takovým drobnohledem, že se sledovalo, co z toho Dvora odejde,“ uvedl Jiroušek.

Poslední dvě okapi proti dešti

S Jirouškem souhlasí i ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Myslím si, že to je vlastně jádro toho problému,“ řekl Bobek. Vyloučení podle něj znamená přinejmenším vyslovení nedůvěry, které poškodilo nejen příslušnou instituci, ale i pověst ostatních českých zoologických zahrad. Mezinárodní organizace totiž podle Bobka vnímají, že všechny kroky exředitelky Holečkové schválilo také představenstvo zahrady. Rabas věří, že se mu zoo podaří do mezinárodních organizací vrátit, podle Jirouška to však bude trvat nejméně dva roky. „Je to hranice, do které ještě může zoo bez spolupráce vydržet,“ dodal Jiroušek.

Vystoupení královédvorské zoo z evropských chovných programů pozná už i její návštěvník, zahrada letos totiž přišla o některá zvířata. V říjnu musela vrátit chovný pár vzácných pralesních žiraf okapi, které se ve Dvoře Králové úspěšně množily. Zůstala tu pouze dvě mláďata, která se ale pro svoji genetickou příbuznost dále rozmnožovat nemohou. Podle Bobka však bude nyní zahrada nová zvířata shánět těžko. „Ve chvíli, kdy nejste v EAZA a kdy se nezapojujete do evropských záchovných programů, tak je veliký problém získat řadu druhů zvířat. Nečlenství je pro větší zoologickou zahradu, která má i nějaké významnější mezinárodní chovatelské ambice, velký problém,“ uvedl Bobek. Mezinárodní izolace by tak podle něj mohla i zoo takového formátu, jako je královédvorská, zničit.

Dvojnásobná cena rodinného vstupného rodiny nepřivedla

Někdejší slavná zahrada je po sérii problémů poloprázdná. Před dvěma lety sice ztratily návštěvníky všechny zoo v Česku, ale zatímco v loňském roce se ostatní zahrady z krize vzpamatovaly a lidi znovu přilákaly, Dvůr Králové návštěvníky ztrácí i nadále. Podle předsedy sdružení Safari Archa 2007 Romana Komedy v zoo chybí druhy zvířat, které jsou pro návštěvníky zajímavé. Mezi kritizované kroky patří také loňské výrazné zvýšení vstupného a umožnění vjezdu automobilů do safari.