Už ani na Žďársku nechtějí úložiště jaderného odpadu

Vysočina - Obce na Žďársku, které byly původně nakloněné zřízení úložiště radioaktivního odpadu v Kraví hoře, odvolávají své přísliby spolupráce se správou úložišť (SÚRAO). Do hry totiž vstoupil podnik Diamo, který SÚRAO pověřila přípravou průzkumu v lokalitě. Právě to se nelíbí místním lidem, zlobí se, že stát v průběhu procesu mění pravidla. Úložiště se má začít stavět kolem roku 2050, čas na výběr vhodné lokality je ale podle ministerstva průmyslu jen do roku 2018.

V okolí Dolní Rožínky, kde jsou lidé zvyklí na těžbu uranu, to původně vypadalo, že tady budou obce bez problému souhlasit i s průzkumem pro hlubinné úložiště. Jenže například obec Věžná už vzala zpět svůj původní souhlas a teď se v referendu proti jakékoli spolupráci se správou úložišť vyslovili také lidé v Bukově. „Pro nás to znamená, že nesmíme podepsat žádnou dohodu se SÚRAO, případně s někým, koho tato správa pověří, aby jejím jménem jednal,“ komentuje výsledek referenda starosta Bukova Jiří Vrbka (nestr.).

Reportáž Radovana Daňka (zdroj: ČT24)

Místní lidé se cítí státem podvedeni, protože nečekaně změnil pravidla hry. Správa úložišť totiž uzavřela mandátní smlouvu se státním podnikem Diamo, který má na Žďársku uranový závod Geam. Podle informací správy úložišť by Diamo mělo zajistit všechny náležitosti související s podáním žádosti o stanovení průzkumného území v lokalitě Kraví hora. „Nelíbí se nám tento způsob. Zatím byla partnerem pro obce SÚRAO. Něco nám tvrdili a teď to porušili,“ říká Martin Schenk z občanského sdružení Nechceme úložiště. SÚRAO nyní hledá řešení, jak dále postupovat.

První kroky, které povedou k vytipování lokality vhodné pro průzkumné práce, může státní podnik podle zákona provést i bez souhlasu obcí. Ty dostanou prostor stejně jako nejrůznější občanské iniciativy až při samotném povolování průzkumu.