Semily - O plánované výstavbě geotermální elektrárny v Semilech budou lidé rozhodovat v referendu. Zastupitelstvo rozhodlo, že se uskuteční už 22. března. Ke stavbě elektrárny se obyvatelé města mohli vyjádřit už při druhém kole prezidentských voleb, kdy radnice do všech volebních místností připravila podpisové archy k petici proti výstavbě elektrárny.
Geotermální elektrárna v Semilech ano, nebo ne? Lidé rozhodnou
„Projekt už pět let připravujeme, chtěli jsme ale vědět, jak se k němu staví obyvatelé města,“ řekla semilská místostarostka Lena Mlejnková. Petici proti výstavbě podepsalo 1 567 lidí, což je přes 22 procent oprávněných voličů. Kdyby se proti vyslovila více než polovina z 4 253 zúčastněných voličů, město by už referendum nevypisovalo, ale projekt by rovnou zastavilo.
Spolu s referendem projednávali v pondělí zastupitelé také prodej pozemku v blízkosti sídliště, kde by měl investor vybudovat geotermální vrty. „Prodej jsme zatím pozastavili, stejně jako jednání o smlouvě s investorem. Chceme počkat na výsledek referenda,“ řekla Mlejnková.
Referendum se uskuteční v pátek 22. března od 10:00 do 22:00. „Myslím, že pro řadu lidí je referendum přijatelnější než petice, nikam se nemusí podepisovat, svůj názor vyjádří prostým zatržením ANO nebo NE na lístku a jeho vhozením do urny,“ poznamenala místostarostka.
Semilská radnice v územním plánu počítá s pozemkem pro geotermální vrty v blízkosti sídliště Řeky. Nechala už ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí zpracovat geofyzikální průzkum. „Příprava projektu už nás stála zhruba milion korun,“ řekl již dříve starosta Jan Farský. Radnice začala v roce 2009 hledat investora, nejdál dospěla jednání s firmou Entergeo, kde je smlouva před podpisem. Město by mělo ročně od investora dostávat kolem šesti milionů korun z tržeb za elektřinu, které použije na svůj rozvoj.
Entergeo zkoumá podmínky pro vznik elektráren nejen v Semilech, ale také u nedalekého Benešova a Tanvaldu. V Semilech chce lidem nabídnout levnější teplo. Elektrárna má vyrůst v těsné blízkosti sídliště, i to je důvod, proč se záměr řadě lidí nelíbí. Bojí se nedostatečně odzkoušené technologie, hluku a vibrací při hloubení pět kilometrů hlubokých vrtů, ale hlavně následných otřesů. Podobný projekt ve švýcarské Bazileji vyvolal před lety sérii otřesů od 2,9 do 3,4 stupně Richterovy škály a způsobil škody v přepočtu za 170 milionů korun. Investor ho pak zastavil.