Ústí nad Labem – Kraje regionu soudržnosti Severozápad zřejmě budou muset proplatit až 2,5 miliardy korun za projekty, které schválilo vedení Regionálního operačního programu Severozápad (ROP SZ) a které měla proplatit Evropská komise. Z Bruselu teď kvůli dotačním pochybením žádné dotace nepřicházejí, zaplacení korekce je podmínkou pro obnovení plateb. O rozhodnutí Evropské komise, jejíž komisaři nalezli pochybení v dotovaných projektech, informoval mluvčí dotačního úřadu Vojtěch Krump. Ministerstvo financí předpokládá, že kraje si postih rozdělí podle toho, kolik z operačního programu dostaly – Karlovarský kraj získal asi třetinu peněz, Ústecký kraj dvě třetiny.
Dotace na Severozápadě nebudou zadarmo, kraje zaplatí 2,5 mld
Evropský audit nalezl chyby v projektech, které výbor ROP Severozápad schválil a které tak získaly peníze z národních zdrojů s tím, že je později proplatí EU. Brusel však peníze neposlal a obnovení plateb podmiňuje zaplacením korekce 2,5 miliardy. Mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba ovšem upozornil, že o tyto peníze ROP Severozápad přijít nemusí. „Pokud bude finanční korekce řídicím orgánem akceptována, mohou být takto uvolněné finanční prostředky znovu použity k úhradě výdajů nových projektů v rámci ROP Severozápad. V případě, že finanční korekce akceptována nebude, provede komise finanční opravu sama a potom se jedná o tzv. čistou korekci, kdy ROP Severozápad o tyto prostředky definitivně přijde,“ řekl Jakob.
Podle předsedy Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, která dotace rozděluje, Petra Navrátila, musí o tom, zda kraje budou korekci hradit, rozhodnout krajská zastupitelstva.
GALERIE
videogallery_306529
Ať platí i stát, žádají kraje
Předseda regionální rady Navrátil očekává, že platbu 2,5miliardové korekce si mezi sebe kraje rozdělí přibližně tak, jak z ROPu čerpaly. Na Karlovarský kraj by tak připadla asi třetina, na Ústecký dvě třetiny. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) to ale vidí jinak. Podpořil stále hlasitější názor, že kraje by za chyby regionálních rad, které rozdělují dotace, neměly platit – ačkoli ve výborech sedí krajští politici, zřizuje rady stát. Ten by se proto podle hejtmana měl na korekci také podílet. V dalších dnech na toto téma budou hejtmani jednat s premiérem a ministry financí a pro místní rozvoj, uvedl. „Odpovědnosti se nezříkáme, ale nesouhlasíme s tím, že kraje mají politickou zodpovědnost úplně za vše, co se v ROPu dělo,“ dodal.
Stanovisko ministerstva financí je však opačné. „Veškerá zásadní rozhodnutí v rámci Regionální rady, včetně schválení programových dokumentů a výběru projektů, činí Výbor Regionální rady, jehož členy jsou ze zákona zastupitelé dotčených krajů, zvolení jednotlivými krajskými zastupitelstvy. Ústřední orgány státní správy tak nemají na rozhodování regionálních rad žádný vliv, nemohou tedy jakkoli přebírat odpovědnost za takto učiněná rozhodnutí,“ uvedl Jakob s tím, že náklady korekce ponesou oba kraje tvořící dotčený region soudržnosti.
Vstupní vestibul sídla ROP Severozápad
O placení rozhodnou jednání
O tom, kdo a kolik nakonec zaplatí, rozhodnou jednání plánovaná na březen – regiony chtějí jednat mezi sebou, s ministerstvem, ale také s regionální radou. „Ústřední orgány mají na některé věci jiný názor, než mají kraje. Dokonce kraje mají na některé věci jiný názor, než má ROP,“ poukázal Petr Navrátil.
Problémem může být především konečná částka, která na jednotlivé kraje připadne. Vedení Ústeckého kraje není ochotno dát na korekci více než miliardu. „Chceme jednat o výši korekce, zda je nutné ji platit a jakým způsobem byla vypočítána,“ doplnila mluvčí krajského úřadu Magdalena Hamáčková. Čas na dohodu mají všechny strany do konce července, jinak program skončí. To by ovšem znamenalo, že všichni příjemci dotací – včetně těch bezproblémových – by dotace nedostali. Někteří na ně přitom zoufale čekají už více než půl roku a zatím si stěží splácejí překlenovací úvěry.
Placení může trvat dlouho
Představitelé Ústeckého a Karlovarského kraje se dozvěděli stanovisko Evropské komise po opakovaných urgencích. „Informaci o výši korekce jsme chtěli mít co nejdříve, abychom s ní seznámili zastupitelstva obou regionů i všechny, jejichž projektů se sankce týkají. Náměstci ministrů nás informovali, že MMR pouze neoficiálně obdrželo dopis od Evropské komise, kterým je potvrzena výše korekce na úrovni deset procent za chybovost v systému hodnocení a 12,41 procenta za chybovost v samotných projektech,“ uvedl předseda regionální rady Navrátil.
Pokud kraje začnou korekci platit, mělo by podle Navrátila jít o dlouhodobé splácení. Předseda rady chce s ministerstvem financí jednat o možnosti splátkového kalendáře. „V případě, že by kraje přijaly odpovědnost a platily, zvládly by to jen při rozložení uhrazení korekce do roku 2019,“ uvedl.
Program je od loňska zastaven kvůli podezřelým finančním operacím. Poslední ředitel úřadu Pavel Markvart je, stejně jako jeho předchůdci, vyšetřován kvůli podezření z korupce při rozdělování peněz. V Ústeckém a Karlovarském kraji měl úřad rozdělit 19 miliard korun. Zhruba 16 miliard už rozdělil, z toho asi 11 miliard proplatil.
Karlovarskému kraji na podzim Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vytkl pochybení u tří dotovaných projektů. Vyšetřovatelé měli připomínky k obnově Becherovy vily v Karlových Varech, stavbě Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově a Centra technického vzdělávání v Ostrově. Napadali zejména některé okolnosti výběrových řízení. V Ústeckém kraji mezi kritizované projekty patří například předražený nákup vybavení do nemocnic Krajské zdravotní.