Na tloušťce záleží! Bezpečný led má 25 centimetrů

Chlumec - Již čtvrtým rokem měří policisté v Ústeckém kraji tloušťku ledu na zamrzlých rybnících a jezerech, které si oblíbili bruslaři. Údaje o tom, kde je bruslení bezpečné a kde naopak by lidé vstupovat na ledovou plochu neměli, vyvěšují a pravidelně aktualizují na svých internetových stránkách. Za bezpečnou tloušťku považují podle doporučení vodních záchranářů alespoň pětadvacet centimetrů.

Na Zámeckém rybníku v Chlumci má led momentálně asi 8 až 9 centimetrů. Martin Racek z poříčního oddělení ústecké policie to zjistil tak, že do ledu vyvrtal díru a tyčí s hákem na konci a vyznačenou centimetrovou stupnicí tloušťku ledu změřil. Na bruslení je to hodně málo, vstup na takto tenkou ledovou plochu rozhodně nedoporučuje. Že by se ale během měření sám propadl, se nebojí. „Mám vyzkoušeno, že pěticentimetrový led mých 70 kilo unese,“ říká. Tloušťka ledu se měří na více místech, vždy jeden, pět a dvacet metrů od břehu.

Policista led měří v trilaminátovém obleku, který nepropouští vodu, pod ním má ještě vrstvu teplého oblečení. Ruce si chrání neoprenovými rukavicemi, hlavu helmou a na sobě má také záchrannou vestu. K té je přivázané lano, jímž ho ze břehu jistí kolega. Kdyby se pod ním led prolomil, druhý policista ho může přitáhnout ke břehu.

  • Měření ledu na Zámeckém rybníku v Chlumci
    Měření ledu na Zámeckém rybníku v Chlumci zdroj: ČT24
  • Měření ledu na Zámeckém rybníku v Chlumci
    Měření ledu na Zámeckém rybníku v Chlumci autor: Libor Zavoral, zdroj: ČTK

Rybníky zamrzají od středu směrem ke břehům, ve středu je tedy led silnější. U krajů je slabší kvůli listí, které na podzim do vody napadá z okolních stromů. „Listí ve vodě zetlívá, bublinky plynu led zespodu narušují a činí ho nestabilnější, je porézní,“ říká Racek. Upozorňuje ale, že led může být tenčí i v místech, kde probíhá proudění, které ledový krunýř podemílá. Neznalý člověk proto může nevědomky vstoupit na zeslabenou část a propadnout se. Roli hraje také počasí. Vystoupí-li teploty nad nulu na jeden den, není podle Racka třeba se bát. „Pokud hrozí dlouhodobější oteplení, dával bych si větší pozor, led samozřejmě ubývá,“ dodává.

Co má člověk dělat, pokud se proboří?

Rychle roztáhnout ruce, aby zamezil propadnutí pod led. Snažit se vylézt stejnou cestou, kudy přišel, protože má jistotu, že tam je led pevnější. Dostat horní polovinu těla nad led a odvalit se na stranu.

Jak pomoci probořenému?

Hodit mu lano, větev, bundu, hokejku… cokoli, čím se dá vytáhnout. Na ledu rozložit váhu, k probořenému se dostat plazením nebo valením, ale jen na takovou vzdálenost, aby zachránce také sám neskončil ve vodě.


Policisté z poříčního oddělení měří sílu ledu v kraji už čtvrtou sezonu. „Jde o službu veřejnosti, aby měli lidé přehled o tom, jak silný led je na vodních plochách, které zamrzají v blízkosti jejich bydlišť a kde rádi bruslí,“ informovala severočeská policejní mluvčí Šárka Poláčková. V kraji se měří v pěti okresech, a to na Ústecku, Litoměřicku, Děčínsku, Mostecku a Teplicku. Vodních ploch, které policisté v zimě sledují, je 36. Ani pokud naměří méně než bezpečných 25 centimetrů, nemohou ale lidem vstup na led zakázat. „Je na uvážení každého jednotlivého člověka, jestli na led půjde. Zatím nemáme informace o tom, že by se letos v kraji někdo do ledu probořil,“ dodala mluvčí.

Video Reportáž Jana Stuchlíka
video

Reportáž Jana Stuchlíka