Brno – Laxnost vůči majiteli, který si na svém pozemku bez potřebných povolení postavil rodinný dům, dovedla vedoucího stavebního úřadu městské části Brno-sever a jeho podřízenou až před soud. Podle žalobce svou nedbalostí nezabránili vzniku černé stavby. Případ je v Česku unikátní, úředníci stavebního úřadu stanuli před soudem vůbec poprvé.
Nečinnost dostala úředníky stavebního úřadu před soud
Dům v Soběšické ulici si jeho majitel postavil bez povolení stavebního úřadu. I když mu úředníci nařídili stavbu zastavit, on pokračoval dál. Stavbu bez jediné pokuty dokončil a pak si zažádal o dodatečné povolení. Stavební úřad městské části mu je vydal, magistrát ale rozhodnutí zrušil.
„Špatná činnost v kombinaci s laxností vůči stavebníkovi vedla k tomu, že nyní zde stojí vlastně kompletní dům bez stavebního povolení,“ vysvětlil státní zástupce Jan Petrásek důvod, proč se úředníci dostali před soud. Oběma hrozí za maření úkolu úřední osoby až roční vězení.
Bývalý vedoucí úřadu Miroslav Kreisl i referentka Hana Rézlová se cítí zcela nevinní. „Obžalobu jsem nepochopila, jako trestný čin si představuji něco jiného,“ uvedla při svém výslechu Rézlová. Dodala, že za 14 let, kdy pracuje na stavebním úřadě Brno-sever, nikdy nedošlo k odstranění stavby. „Když je stavba v souladu s územním plánem, stavba se dodatečně povolí,“ popsala běžnou praxi.
Černá stavba v brněnské čtvrti Husovice
Na uložení pokuty jsem zapomněla, přiznala Rézlová
Na otázku soudce, proč majiteli nikdy neuložila pokutu za to, že i přes zákaz dál staví, odpověděla, že na to zapomněla. „Bylo to kvůli medializaci případu. Byla jsem pod velkým psychickým tlakem, a proto jsem o pokutě nerozhodla,“ tvrdila.
To, že se cítí nevinný, před soudem zdůraznil také bývalý nadřízený Rézlové Miroslav Kreisl. „To, že máme jiný právní názor než nadřízený orgán, podle mě nezakládá spáchání trestného činu. Já v tom nevidím problém. Domnívám se, že je to bublina,“ řekl. Potvrdil, že důvodem jeho odchodu z funkce vedoucího stavebního úřadu byla právě tato kauza. Oba kvůli pochybení přišli o odměny a osobní ohodnocení, což v Kreislově případě dělalo 200 tisíc korun.
Podle magistrátu, který rozhodnutí o dodatečném povolení stavby vydané úřadem městské části Brno-sever dvakrát zrušil, navíc úřad poškodil také sousedy. „Vlastníci sousedních pozemků se neměli možnost podrobně seznámit se záměrem investora, případně vznést své námitky a připomínky,“ vysvětlila ve své zprávě vedoucí magistrátního odboru Eva Řehořková.