Akvaparky už netáhnou, přesto vyrůstají další

Jižní Morava - Další akvapark na jihu Moravy se staví na Pálavě. Podobné vodní atrakce si v posledních letech po celém Česku pořídily víc než dvě desítky měst. Zájem o ně ale stagnuje. Většina zařízení si na sebe sotva dokáže vydělat.

Nový ráj vodní zábavy se právě staví na Palávě poblíž Pasohlávek. Stojaté vody Novomlýnských nádrží má už brzy okořenit adrenalin skluzavek a tobogánů. Investor chce stihnout ještě letošní letní sezonu. Tentokrát je to soukromá investice, slovenský podnikatel František Hodorovský staví za víc než miliardu, i když s třísetmilionovou dotací z Bruselu.

Starosta Pasohlávek Tomáš Ingr (Moravané) věří, že přibude práce pro místní. „Akvapark bude nabírat kolem osmdesáti zaměstnanců. Dále si od toho slibujeme prodloužení sezony kempu, který obec provozuje,“ řekl.

Módní vlnu akvaparků odstartovala v roce 2000 soukromá firma v Liberci. Většinu těch dalších ale provozují města. „O rentabilitě takových projektů nemůže být ani řeč, jejich provoz bývá spíš dotován prostřednictvím městských pokladen,“ konstatuje ekonomický analytik Jiří Šimara.

Vizualizace pasohlávského akvaparku
Zdroj: ČT24

Prodělává třeba nejstarší moravský akvapark ve Vyškově, návštěvníků tam teď jezdí o třetinu méně. O padesát kilometrů dál v Kuřimi jsou s návštěvností spokojeni, ale o nějakém zisku se prý mluvit nedá. I když sem přijde v průměru 500 lidí za den, tržby ze vstupného tak tak pokryjí náklady na provoz, tedy zhruba dva miliony korun měsíčně na údržbu bazénů, čištění vody nebo vytápění.

Že akvaparky nevydělávají, městům tolik nevadí. Přilákají jim totiž turisty, a tím i další peníze. Taková investice může být ale i velkým rizikem. Například v Bublavě na Sokolovsku se vodní atrakce nikdy nedostavěla. Skoro šedesátimilionovou dotaci na akvapark, kterou tehdy pomohl protlačit poslanec Vlastimil Tlustý, musela obec vrátit a dodnes bojuje s dluhy.