Mattoniho socha opět stojí v Kyselce, symbolizuje začátek její proměny

Kyselka (Karlovarsko) – V parku v lázních Kyselka opět stojí socha jejich zakladatele Jindřicha (Heinricha) Mattoniho. Nejde však o původní bronzovou sochu, kterou před několika lety odstranil vlastník areálu Karlovarské minerální vody (KMV), aby ji ochránil před zloději, nýbrž o kopii od Veroniky Psotkové. Podle Vladimíra Lažanského, předsedy správní rady obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka, která zajišťuje obnovu zchrátralého lázeňského areálu, je návrat sochy symbolem začátku velké proměny celých lázní.

 

Nová Mattoniho socha nebude lákat zloděje kovů, protože není kovová. Přitom nadchne milovníky staré Kyselky, neboť jde o přesnou repliku. „Nejdřív jsme z originálu vyrobili formu a s její pomocí pak odlili sochu z acrystalu, speciálního akrylátu,“ popsala vznik sochy její autorka Veronika Psotková. Socha má i umělou patinu připomínající originál. Zatímco však původní bronzová socha váží asi 250 kilogramů, její kopie jen 80 kilogramů. Podle ředitele KMV Alessandra Pasqualeho bude originál k vidění v Mattoniho muzeu, které má v Kyselce vzniknout.

Odhalení sochy Jindřicha Mattoniho
Zdroj: ČT24

Odhalení sochy je podle Vladimíra Lažanského důkazem změn, kterými zchrátralý areál bývalých lázní začal procházet. „Předchozích 23 let se tady nedělo téměř nic a stav je zoufalý. Nejde o to jen opravit pítko a opravit nějaký vstup. Chceme, aby občané Kyselky i další lidé mohli naše úsilí sledovat,“ řekl Lažanský. Neziskovka, jejíž správní radě předsedá, už má převedenu část pozemků a budov. Další pozemky má od KMV na neurčitou dobu pronajaty. „Co nás čeká, jsou zabezpečovací práce prvních pěti objektů, začít vyklízecí práce v Mattoniho vile, kde spadly všechny konstrukce,“ uvedl Lažanský. Probíhají také opravy budov, které patří KMV – v nejbližší době přijde na řadu Löschnerův pavilon.

Lázně na břehu Ohře v Kyselce, které založil Jindřich Mattoni, patřily do druhé světové války k nejvyhledávanějším českým lázním. Po ní však začal jejich úpadek. Z výstavných lázní se nejprve stala ubytovna pro uprchlíky z Řecka sužovaného občanskou válkou. Poté se budovy sice používaly k léčebným účelům, když sloužily jako dětská ozdravovna, ale údržba nebyla na vysoké úrovni. Definitivní tečku za slavnou minulostí udělala privatizace v 90. letech. Staré lázně několikrát měnily vlastníka a budovy nebyly udržovány. Snaha o jejich záchranu začala až v posledních letech.