Praha – Přesně před 120 lety se narodil generál Karel Klapálek. Už jako legionář bojoval v první světové válce, vyznamenal se ale hlavně jako velitel československého praporu při obraně severoafrického Tobruku.
Otec armády na středním východě se narodil před 120 lety
Svoji kariéru začal jako účetní, první světová válka z něj nedobrovolně udělala vojáka, kterým nakonec zůstal. V ruském zajetí se přihlásil do československých legií. Bojoval už v bitvě u Zborova, stal se důstojníkem a po návratu zůstal ve službách nového státu. Začátkem druhé světové války odešel z protektorátu a jako podplukovník velel československé jednotce u Tobruku. Bylo i jeho zásluhou, že „pouštní krysy“ nakonec přístav ubránily.
V roce 1944 se Klapálek sám přihlásil k československé jednotce v tehdejším Sovětském svazu. Velel nejdřív 3. brigádě, o rok později celému prvnímu armádnímu sboru. Byl u karpatsko-dukelské operace a osvobozování Slovenska a Moravy. V 50. letech čekal Klapálka stejně jako další jeho spolubojovníky komunistický žalář. Nakonec ho režim díky přímluvě sovětského vůdce Nikity Chruščova rehabilitoval.
„Takový člověk se rodí jednou za 100 let a my na něj s úctou vzpomínáme. Byl otcem armády na Středním východě, stmelil muže ze všech směrů a vytvořil silnou armádu,“ říká podplukovník veterán Jan Koukol. Nakonec se Klapálek dočkal rehabilitace a v květnu 1968 dostal nejvyšší vojenské vyznamenání Hrdiny ČSSR. Zemřel v listopadu 1984, pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.